Českomoravský billiardový svaz

Tomáš Kejla představuje snooker

Snooker

Komentátor Tomáš Kejla představuje snooker

Snooker nelze na obrazovkách Eurosportu přehlédnout, lze říci, že Eurosport je domovem snookeru. Více a více diváků se dotazuje do redakce na snooker, více a více diváků začíná snookerové turnaje sledovat. Především pro snookerové nováčky jsme připravili rozhovor s komentátorem, hráčem a trenérem Tomášem Kejlou, který je považován za snookerovou komentátorskou jedničku v České republice.

Je snooker u nás v začátcích? Zvláště, když to porovnáte s Polskem a dalšími evropskými zeměmi?

Snooker je u nás v začátcích v porovnání se západní Evropou. Budeme-li se srovnávat s postkomunistickými zeměmi, je to víceméně podobné. Všude se začalo pár let po pádu komunistických režimů. Polsko je v tomto ohledu specifické, jelikož vedení kulečníkového svazu dokázalo velice brzy získat státní dotace z různých programů, zejména pro mládež. Ve spojení s velikostí členské základny šel polský snooker rychle dopředu a polští hráči už se dostali mezi profesionály.

Na mistrovství ČR zaznamenal Lukáš Křenek první stovkový náběh v historii českého snookeru. Bude se postavení českého snookeru v Evropě zlepšovat?

Určitě bude. Lukáš má mnohaleté zkušenosti jako poolový hráč, který vyhrál všechny trofeje, které se u nás vyhrát daly. Také hrál německou ligu a patří k tomu nejlepšímu, co český kulečník má. Nebude to však trvat věčně, přeci jen už není nejmladší. Teď je to na nové generaci, na teenagerech. Máme několik vynikajících hráčů, kteří jsou do snookeru zapálení, tvrdě trénují a myslím, že oni budou těmi, jimiž se budeme v budoucnu chlubit. Já jsem moc rád, že mohu být u toho. Aleš Herout je ve třinácti letech naší největší nadějí, společně trénujeme již tři roky a už se nám povedlo nejen několik turnajů vyhrát, ale i získat nominaci na cenu „Star of the Future“ udělovanou evropskou asociací.

Snooker je distingovanou hrou, mohl byste ho několika větami přiblížit divákům, kteří ho nesledují pravidelně...

Snooker patří do kategorie senzoricko-koncentračních sportů. Z toho se asi moc nepozná. Do stejné kategorie patří lukostřelba, golf apod. Zjednodušeně se jedná o sporty, ve kterých se tolik nezapotíte fyzicky, ale především psychicky. Snooker je kulečníková hra, při které se potápí koule do kapes. Dříve byl kulečník obecně brán jako zábava kavárenských povalečů, v době komunistických režimů to tak bylo prezentováno a v myslích lidí to utkvělo. I díky Eurosportu se toto vnímání mění.

Proč by měl divák, který dosud snooker nezná, usednout k obrazovce a nadýchat se atmosféry snookerového duelu?

Snooker má obrovskou sledovanost, to nebude náhoda. Osobně mi přijde, že je to díky klidnému prostředí, ve kterém se hraje, pravidly, která striktně dodržují sami hráči a tím, že jsou všichni v oblecích. V dnešní uspěchané době je to jeden z mála sportů, u kterých se nekřičí, nelítá a nesimuluje. A to je něco, co pohladí po duši. Navíc má snooker několik vyhlášených hráčů, kteří dokáží hrát fantasticky a dost často to na obrazovce předvádějí i v nejdůležitějších zápasech. Divák si tak najde svého favorita a ten ho vtáhne do víru dění.

Snookerové MS vidělo na Eurosportu více než 54 milionů diváků, samotné finále 16 milionů. Popularita snookeru tedy stoupá?

Snooker je stále více populární a myslím, že jeho popularita bude nadále stoupat. Hra se dá vcelku rychle pochopit, divák se tak dokáže během pár přenosů na stole orientovat v základních intencích. Čím víc se kouká, tím více se objevuje. Snooker má jasné principy, ty se však musí aplikovat na stále jiné situace. Tím, že není rychlým sportem, dává divákovi čas se nad situací zamyslet a vžít se do role hráče. Já se při přenosech snažím tento pocit co nejmíň narušovat a dost často nechávám hru plynout. Myslím, že to vymýšlení, luštění a objevování je pro snookerového diváka ten největší zážitek.

Jaké postavení má ve Velké Británii Ronnie O´Sullivan? Je to hvězda srovnatelná s ragbisty, fotbalisty, herci?

Ve Velké Británii určitě. A nejen on. Celá snookerová špička se objevuje v médiích. Už to sice není boom, jakým procházel snooker v sedmdesátých a osmdesátých letech, ale více a více hráčů se stává tzv. celebritami, které svou popularitou přesahují rámec snookeru. Například Steve Davis byl v reality show na jednom ostrově atd.

Čína se zdá být zemí snookeru zaslíbenou...

Čína je obrovská země s velkým potenciálem. Mám několik čínských kamarádů a vnímám, že technické sporty jsou přesně to, co jejich mentalita potřebuje. Asiaté jsou velcí dříči a vše chtějí dělat perfektně až strojově. Snooker je pro ně ideální. Navíc díky velikosti a rozvoji země se v Číně najdou i potřebné finance.

Ve sluchátkách roky slýcháváte komentování v angličtině, jak Vám postřehy a způsob komentování Britů pomohl v komentování na Eurosportu?

Dříve jsem s nimi soupeřil. V duchu jsem si počítal, kolikrát jsem vyhodnotil situaci dřív než oni. Dnes už to vnímám tak napůl. Britové mají výhodu, že komentují z místa dění a mají tím pádem lepší přístup informacím. Ty samozřejmě využívám ke svému komentování. Anglický komentář je trochu jiný než ten můj. Musíme mít na paměti, že ve Velké Británii se snooker vysílá už desítky let a diváci snooker podrobně znají. U nás se stále ještě najdou noví diváci a je potřeba na to myslet. Upozorňovat na pravidla, občas více rozebrat situaci, která je pro snookerového znalce zřejmá, ale pro snookerového nováčka snadno přehlédnutelná.

Snooker je klidná hra, ale v minulosti měl své rebely, vzpomeňme například Alexe Higginse. Dovedete si představit podobné výstřelky i v současnosti, nebo byla prostě jiná doba?

Tenkrát to byla trochu jiná doba. Jak jsem říkal, v těchto letech byl snooker obrovsky populární. Fanoušci byli na každém rohu, každý znal hráče tak, jako u nás známe herce. Pro hráče bylo hodně těžké najít si „chvilku pro sebe“. Únik od reality hledali podobně jako například hollywoodské hvězdy v alkoholu, drogách a vykřičených domech. A to se projevilo i u stolu. Alex Higgins nebyl jediným rebelem. Když to přeženu, tak jediným „normálním“ byl Steve Davis.

Prý se snookeru přezdívá šachy v akci. Jak daleko dopředu snookerový šampion kombinuje?

Jak který, třeba Ronnie je schopný se podívat na stůl a ví, jak těch 36 potřebných strků k uklizení stolu zahraje. Šachy v akci se snookeru říká kvůli nutnosti nejen řešení situace nalézt, ale i jej provést. Ono je hezké vymyslet sled třeba 20 strků, ale museli byste být robot, aby se vám povedlo je přesně odehrát a vždy umístit bílou do ideální pozice pro plánované pokračování. Hráči proto přemýšlejí tak 3–4 strky dopředu.

Často hráváte snooker s bývalým zpěvákem kapely Support Lesbiens dnes Portless Kryštofem Michalem, který patří k našim předním hráčům. Kdysi si Kryštof zahrál i se Stephenem Maguirem, s jakou největší hvězdou jste hrál Vy? A hrál jste snooker ve Velké Británii?

Kryštof si zahrál i s Ronniem! Já jsem si zahrál se Stephenem Leem. Měl jsem hrát s Juddem Trumpem, ale nepřišel... asi se bál... :-) Na ostrovech jsem hrál, reprezentoval jsem na ME v Irsku. Tam jsem pochopil, že bez systematického tréninku to nepůjde a začal se trénování věnovat. Složil jsem náročné trenérské zkoušky EBSA a věnuju se mladým. Já sám už hraju mnohem méně. Ale s Ronniem bych udělal výjimku... :-)

Snooker vznikl v Indii, jak to tehdy bylo?

Všechny velké věci vznikají náhodou. Snooker není výjimkou. Britští vojáci se v Indii v období monzunů nudili, zkombinovali tedy několik kulečníkových her dohromady a vznikla hra nová, která se pak díky jejich veliteli stala slavnou. Sir Neville Chamberlain se znal s nejlepším hráčem kulečníku a po návratu zpět do Anglie mu novou hru ukázal. Základní kámen snookerové slávy byl položen.

Převzato ze stránek tv.eurosport

TISKOVÁ ZPRÁVA o průběhu Coupe d’Europe 5-Pins Club Teams 2026, které se konalo ve dnech 18. až 21. června v Jablonci nad Nisou.

V pražské herně Billiard Centrum Rajská proběhl 9. května 2026 první workshop pořádaný Sportovní komisí ČMBS na téma „Trénování mládeže“.Kvůli nabitému sportovnímu kalendáři se setkání zúčastnili zástupci čtyř klubů, přesto mělo velmi živou a podnětnou atmosféru.

Aktivní diskuse a sdílení zkušeností

Během dvou hodin se intenzivně debatovalo o tématech spojených s trénováním mládeže, jejím náborem a dlouhodobým vedením. Účastníci otevřeně sdíleli své zkušenosti, tréninkové postupy i konkrétní hry, které se v jejich klubech osvědčují nebo by mohly fungovat v budoucnu.

Výzvy pro Sportovní komisi ČMBS

Z diskuse vyplynulo několik důležitých témat, kterými se bude Sportovní komise dále zabývat:

•           Metodika tréninku větší skupiny dětí na omezeném počtu stolů

•           Vytvoření „Almanachu tréninkových her“ – souboru her používaných v českých klubech i inspirací ze zahraničí

•           Podpora trenérů začínajících s mládeží

Tyto výstupy mají pomoci sjednotit přístup k práci s mládeží a nabídnout trenérům praktické nástroje pro každodenní trénink.

Nejen fyzický trénink, ale i psychická příprava

Diskuse se dotkla také psychologické stránky sportu.

Jaroslav Tichý z klubu BC Rybárna doporučil audioknihu „Jak vychovat z dítěte sportovce“, která se věnuje motivaci, psychice a dlouhodobému rozvoji mladých sportovců. Audiokniha je dostupná například zde:

https://audioteka.com/cz/audiokniha/jak-vychovat-z-ditete-sportovce/

Vhodným doplňkem je také publikace „Sportovní příprava dětí“ od Tomáše Periče, která může trenérům pomoci při plánování tréninků i při práci s novými členy.

Nadšení účastníků a plány do budoucna

Atmosféra setkání byla po celou dobu velmi živá – ani na minutu nenastalo ticho. Účastníci odcházeli nadšení a motivovaní pokračovat v další spolupráci.

Sportovní komise ČMBS nyní připravuje:

•           další termíny workshopů

•           semináře pro začínající trenéry kulečníku

•           rozšíření těchto setkání i mimo Prahu, do dalších velkých měst

Stejně jako v předešlých dvou sezonách i v té letošní má poslední republikový šampionát sezony stejného vítěze. Třiačtyřicetiletý Miroslav Bača, hráč BC Havířov, nenašel na sedmém ročníku republikového šampionátu v trojboji přemožitele a raduje se ze svého celkově již 17. národního titulu. Ve finále porazil Iva Gazdoše jasně 6:0. Třetí místo obsadili Milan Ráček a Michal Červenka.

Ivo Gazdoš, třiašedesátiletý hráč BC Ostrava, znovu prokázal, že do starého železa nepatří. 34 odehraných ročníků republikového šampionátu v trojbandu na malém stole. Dvaadvacet mistrovských titulů pro Ivoše. Dominance byla znovu potvrzena o uplynulém víkendu, kdy se po třech letech Ivoš znovu utkal v Ústí nad Labem ve finále s Adamem Kozákem. Před třemi lety zvítězil Kozák. Letos ale Gazdoš předvedl velmi dobrý výkon. Na 10 náběhů měl 30 bodů. A i když v závěru zápasu domácí ústecký hráč dostal několik šancí, tak se již nedokázal přiblížit na menší rozdíl než sedmi bodů. Ivoš dohrál ve 20. náběhu. V celém průběhu turnaje nepoznal hořkost porážky a turnaj zakončil s nejvyšším generálním průměrem 1,860. Pro Ivoše je to celkově 33. národní titul. A v historickém přehledu se dotahuje na třetího Heřmana Onderku.

Jubilejní desátý mistrovský seniorský titul vybojoval o uplynulém víkendu v havířovské herně Martin Mrkvička. Osmačtyřicetiletý hráč z Hradce Králové porazil ve finále 31. ročníku republikového šampionátu v jednobandu na malém stole hráče z Trutnova Michala Červenku 120:57 na 10 náběhů. Desítku mistrovských titulů tak Martin rovnocenně dělí mezi kádr 52/2 a jednoband. Třetí místa obsadili domácí hráči Miroslav Bača a Tomáš Cebula. 

Tomáš Cebula po únorovém prvním mistrovském titulu na velkém stole, březnové účasti na evropském šampionátu, přidal o uplynulém víkendu svůj třetí mistrovský titul v kádru 52/1. Ve finále 12. ročníku porazil obhájce titulu na domácích trutnovských stolech hrajícího Michala Červenku 175:102 na 15 náběhů. Z prvních republikových medailí se radují poražení semifinalisté Jaromír Kalábek a Matěj Souček. 

Včerejší Mistrovství republiky juniorů do 18 let udělalo tečku za snookerovou sezonou 2025/2026. A dlužno dodat, že šlo o tečku nadmíru vydařenou.