Rozhovor s Veronikou Hubrtovou

Mistrovství republiky žen, alespoň dvě úvodní disciplíny jsi ovládla parádně. Podle mého názoru vlastně všechny zápasy až na ten s Evou Maškovou, byly jednoznačné. Jaký je pohled tvýma očima?

Tak jestli to vezmeme z pohledu výsledků, tak se může zdát, že zápasy byly jednoznačné. Ale je nutno říci, že některé holky dělaly chyby v koncovkách a občas mi nějaký ten bod darovaly a kdyby to tak nebylo, průběhy mohly být odlišné. No a s Evou jsem nepředvedla moc dobrý výkon, a ona mých chyb využívala. Ke konci naopak chyby dělala Eva. Jinak jsem se herně cítila relativně dobře a užívala jsem si to. Každopádně sobotní vítězství v 10 ball patří dědovi Karlovi, který ten den odešel a moc mi v kulečníku fandil.

Byla jsi účastnicí mistrovství světa v desítce, jaké jsou nominační kritéria na tuto soutěž?

Tak přesný klíč nominačních kritérií bych chtěla znát i já sama. Ale dle mých informací pár (asi pět) míst dostalo EPBF, které je distribuovalo mezi hráčky, které získaly na ME medaile. Píši medaile, protože za zlatou jsou tři body, za druhé místo dva, a za bronz jeden. Sčítají se všechny disciplíny. Normálně je více míst, ale jelikož si organizátor nechal více jak polovinu spotů, tak už se na hráčky z ET rankingu nedostalo. Což by mi za běžných kritérií jako u MS v 9 ball stačilo, jelikož jsem v tu dobu byla kolem 10. místa. No a organizátor má svoji sérii turnajů, takže se řídil tímto žebříčkem. Nicméně já se ani na jeden turnaj nedostala. První jsem měla krátce po zranění prstu a nebyla bych schopná podat dobrý výkon a u druhého to bylo nešťastné z hlediska termínu. Nakonec evidentně se dostalo na holky i z EuroTour rankingu, takže jsem se mohla radovat z účasti, i když to bylo velice krátce před odjezdem a tudíž nebylo moc času na přípravu.

Jaké bylo prostředí, jaká byla cesta a ubytování, jaká organizace?

Cesta byla skvělá, protože ji celou odřídil Petr Urban, který jel také, jelikož jsme se účastnili i MS týmů (dva muži a jedna žena). Prostředí bylo moc hezké. Jasmin a Albin Ouschan do toho dali i kus sebe a bylo to opravdu znát, jak jim na spokojenosti hráčů záleží. Na začátku byl koncert Mozarta, doprovázen příběhy kdy hrál kulečník a u toho skládal. To bylo opravdu moc působivé. Celkově to byla velmi zajímavá zkušenost a poprat se s podmínkami na stole bylo opravdu těžké. Kapsy byly malé, ale také zavřené, takže nešlo tzv. podvádět kapsy a vyrovnat se s tempem také. V hale nefungovala klimatizace, bylo tam opravdu vedro a odrazy koulí od mantinelu byly leckdy k pousmání. Někdy i trochu bílá koule od mantinelu uskočila a občas se v zápasech měnil i stůl. Ale podmínky byly pro všechny stejné. Stream, který byl zdarma, musel být příjemným bonusem pro všechny fanoušky.

Můžeš nám popsat tvoji cestu turnajem?

Cesta byla rychlá – bohužel. V ženách jsem prohrála svůj první zápas s Claudií von Rohr ze Švýcarska 0-7. Rozhodly mé dvě chyby na počátku, přílišná nervozita, nekoncentrace a špatná adaptace na podmínky, kdežto Claudia podala slušný výkon a to v tu chvíli stačilo. V druhém zápase jsem hrála uvolněněji, nicméně žádný top výkon, ale i s dobrou taktikou jsem vyhrála 7-4 proti hráčce z Jižní Afriky Koen. No a v dalším zápase mě čekala Line Kjoersvik z Norska. Prohrála jsem 7-2. Za stavu 4-2 jsem dohrávala čistou hru, bohužel i přesto, že jsem kalkulovala s rychlostí stolu, mi nahrávka na desítku přejela a bílá se nalepila na mantinel. Bohužel možná i trochu se strachem z malých kapes, jsem netrefila, a tady se zápas definitivně zlomil. Line už si to pohlídala.

V týmech to bylo bohužel o dvou zápasech a konec. Myslím, že hlavně první jsme mohli vyhrát. Já zde svůj zápas otočila, ale Fischer hrál velmi dobře a klukům moc šancí nedal. Systém na 4 vítězné, kdy rozstřeluje vítěz, byl velmi krutý. Prakticky to znamenalo jednu chybu a bylo u mužů po zápase.

Byla tam něco, co tě zaujalo, nějaká zajímavost?

Zajímavostí tam bylo určitě celkem dost, některé jsem již zmínila. Ale myslím, že tam bylo celkem dost překvapivých výsledků. Oproti jiným MS, na kterých jsem byla, mě překvapilo, že v hale vždy bylo 3-5 stolů volně k dispozici na trénink. Hodně jsme se toho snažili využívat. Bylo zajímavé vidět některé hráče, že tam byli pomalu od rána do večera. Jednalo se většinou o muže, protože týmový program začínal vždy až od 19 hodin a tak měli dost času.

Teď tě čeká další víkend MR žen, tentokrát v Pardubicích, na rozdíl od minulého roku jsi zdravotně v pořádku a vypadá to, že ti vítězství ve čtyřboji už nikdo nevezme?

Zdravotně jsem v pořádku a musím říct, že jsem za to nesmírně šťastná, protože když jsem loni koncem léta čekala na pohotovosti s rozdrceným prstem, tak jsem měla opravdu strach, abych se vrátila na nějakou rozumnou úroveň. Jde to pomaleji, sebedůvěra se pomalu také vrací. Uvidíme, jak dopadne víkend v Pardubicích. Jsem moc šťastná, že konečně odehraju i MČR žen v domácím prostředí Maple Pool Clubu, a budu ráda, když v neděli budu na prvním místě. Ale je to cesta dlouhá, stát se může cokoliv.

Máš ještě nějaké kulečníkové plány do konce letošního roku?

Upřímně letošní konec roku mám trochu volnější. Určitě tedy MČR žen, možná některá kvalifikace na MČR jednotlivců, MČR týmů, EuroTour ve Slovinsku. S Davidem Žalmanem tradičně dáme asi i smíšené dvojice, a možná letos zavítám na některý klubový turnaj v prosinci. Ale to uvidíme podle okolností a termínů až budou známé.

Díky za rozhovor a přeji dobrý strk do dalších zápasů : – )

Také děkuji a přeji všem, ať mají z kulečníku hlavně radost : – )

Zdroj: poolbilliard.cz

V neděli 21. září pokračoval v Billiard Centru Rajská zahrada v Praze program mistrovství České republiky v poolbilliardu soutěží smíšených dvojic v 9-ball. Přihlášeno bylo dvanáct týmů, dvě dvojice ale nakonec kvůli zdravotním problémům nemohly nastoupit, a tak do turnaje zasáhlo deset smíšených dvojic.

V pátek 19. září pokračovalo Mistrovství České republiky v poolbilliardu soutěží dvojic v 9-ballu. V Billiard Centru Rajská zahrada v Praze se představilo celkem 31 dvojic a po celodenním programu se z titulu mistrů České republiky radovali Ladislav Hajšman a Mykola Moroz. Ve finále porazili dvojici Slavomír Dorobant – Damjan Marković 6:3.

Úvod nové sportovní sezóny přináší velmi smutnou zprávu. V pátek 18. září nás navždy opustil Ruda Bílek. 

Ruda strávil u kulečníkového stolu v podstatě celý život. Asi jen on z celého Českomoravského billiardového svazu byl za svoji kariéru aktivní ve všech disciplínách, které náš svaz organizuje. Zažil zlatou éru pražského kulečníku v herně U Nováků ve Vodičkově ulici, kde si kulečníkové partičky zahrál ku příkladu s vůbec historicky prvním československým účastníkem Mistrovství Evropy panem Franclem. Po revoluci se stal spolumajitelem firmy Billard Centrum. Společně s Láďou Budínem dokonale ovládli kulečníkové řemeslo, kdy se věnovali servisu, výrobě kulečníkových stolů a herního příslušenství.  

Fascinující byla jeho vůle. Až příliš brzy se mu do jeho životní cesty připletla zákeřná nemoc. Ruda s ní nezdolně dlouhé roky bojoval. A i když se mnohdy necítil dobře, nikdy neodolal možnosti jít si zahrát.

Odešla ikona našeho sportu. Člověk, který spojoval. Klubista a hlavně skvělý kamarád. 

O víkendu 12.–13. září se v Praze v BC Řipská odehrálo Mistrovství České republiky v 9-ballu. Šampionát měl tradičně dvoudenní formát. Sobotní program patřil otevřené kvalifikaci, ze které si postup do nedělního hlavního turnaje vybojovalo šestnáct hráčů. V neděli se k nim přidala nejlepší šestnáctka nasazená podle žebříčku a celkem 32 hráčů se utkalo o titul mistra České republiky.

13. srpna 2026 vyrazila výprava MPC Pardubice na Mistrovství EEBC juniorů, které se konalo ve městě Dębica v Polsku.

Toto město se nachází na východě Polska, přibližně 120 km od ukrajinských hranic. Turnaj byl vypsán pro hráčky a hráče do 17 let včetně a hrála se disciplína 9-ball. Zvláštností turnaje bylo, že se poprvé v Evropě hrálo na šestnácti zcela nových stolech korejské výroby značky MIN. Stoly byly instalovány v místní sportovní hale.

14.8.2026