Rozhovor s vítězkou MČR žen 10 ball – Veronika Hubrtová

Blahopřeji k vítězství ve čtyřboji i titulu mistryně v desítce.

Tento rok si byla hlavně v prvním víkendu limitována zraněním, které se ti stalo na Federal Cupu 2021. Můžeš nám přiblížit, co se vlastně stalo?

Robine, děkuji. Je to sice jediný titul z letošního roku, ale díky zranění o to cennější a beru to s pokorou. Do poslední chvíle jsem nevěděla, jestli budu hrát ten první víkend. Měsíc jsem nedržela tágo, „očko“ jsem nemohla držet, a já očkem hraju tahák. U mantinelu jsem hrála divně, kdy mi zraněný prst vadil i ve výhledu. Celkové držení jsem musela upravit a byl z toho nestabilní můstek, jenom přeci na přední ruce je ukazováček hodně důležitý a mít ho ve vzduchu bylo nekomfortní. O bolesti a otoku ani nemluvím

V desítce až do finále to byl dominantní výkon, ztratila si pouhé dvě hry, finále s Markétou Mlejnkovou bylo na ostří nože a skončilo tvým těsným vítězstvím 6:5. Jak se ti hrálo celý den, můžeš komentovat finále?

Celý den se mi hrálo skvěle. Prst už byl lepší, a položit ho na stůl, bylo jako se přezout z polobotek do bačkůrek, i když to pořád není úplně ono. A ve finále se stalo to, že jsem znervózněla. Věděla jsem, že když Markéta vyhraje, už ji nemám šanci dohnat. Z toho pramenily mé chyby, a Markéty zase možná z vědomí, že může vyhrát celou sérii, přestože už tolik nehraje. No a nakonec i s notnou dávkou štěstí jsem vyhrála, a byl to pocit, jako kdybych vyhrála poprvé.

I v ostatních disciplínách se ti dařilo, nebyla si horší než třetí a prohrála si vlastně jenom s Markétou Mlejnkovou, Evou Maškovou a Kateřinou Zárubovou. Útočila si na vítězství i v nekonečné a tam si prohrála velmi těsně o dva body?

Upřímně, kdyby mi někdo na pohotovosti po Federal Cupu řekl, že to bude takto, smála bych se, že ani omylem. A brala bych to všemi deseti. Zpětně musím říct, že mě mrzí nekonečná o dva body. Prohrát zamrzí vždy, ale je to hra a ono je dobře, že jsem prohrála více zápasů než roky předtím. Posune to mě, a třeba i ostatní.

Je mi líto Kačky Zárubové druhý víkend. Neměla své dny, jinak přitom hraje perfektně. Její technika je skvělá, pojem co se děje na stole taky, a někdy prohraje proto, že hraje až moc odvážné a díky tomu končí mimo medailové umístění. Ale věřím, že příští rok všem zatopí.

V osmičce se rozhodovalo i o vítězství ve čtyřboji. Tvoje pozdější vítězství asi „zachránila“ Emilia Bystrianská, která v semifinále porazila Markétu Mlejnkovou 6:1, a tím jste měly stejně bodů a ty jsi díky lepšímu koeficientu vyhrála. Bylo pro tebe překvapením, že Emilia porazila Markétu a o tolik?

Tak semifinále Emilka vyhrála dřív, než skončil můj zápas s Evou. Takže jsem věděla, že máme stejně bodů. Možná i to byl jeden z důvodů ztráty začátku zápasu s Evou, přehnaná motivace je někdy na škodu. Nicméně jsem to nevzdávala a bojovala dál, bohužel jsem nevyrovnala na 4-4, a pak už to nevyšlo. Emilka hrála výborně celý víkend, neuvěřitelně se zlepšila. A Markéta asi znervózněla, podobně jako já. Mé vítězství je jen o koeficient, takže se až tak úplně za vítězku nepovažuji.

Letos bylo méně žen na mistrovství než v minulých letech, čím si myslíš, že je to zapříčiněno?

Já myslím, že Covidem. Hráčů je ve všech sportech méně než před dvěma lety. A u našeho sportu je to znát i proto, že lidi nemohli chodit trénovat. Moje mamka třeba nehrála skoro rok a půl a tak řekla, že nepojede. Mohlo to být posouváním termínu. Je potřeba aby hráči naučili hrát svoje holky, a bude rázem mnohem více žen.

Za chvíli budeš odjíždět na ME do Turecka, jsi zároveň vedoucí a hlavní organizátor výpravy.

Jaké máš očekávání a jak vůbec dokážeš skloubit funkci vedoucího výpravy a hráče?

Já hlavně teď všechny dny co to půjde, rehabilituji, aby prst byl co nejvíce v pořádku, i když stále není srostlý. Trochu potrénovat, ale nepřetížit. A pak na ME předvést co nejlepší výkon. Ale tlak mít na sobě vzhledem k okolnostem nebudu, tak budu hrát třeba více uvolněně. Čtvrtfinále bych brala jako bonus.

Očekávám, že hlavně kluci předvedou skvělé výkony, jejich hra šla i díky účasti na mezinárodních turnajích nahoru a v týmech by mohli dojít hodně daleko.

A organizace je nejhorší hlavně před ME samotným, pak při příjezdu. A jelikož ty příjezdy jsou letos na etapy, tak to bude složitější než kdy jindy. K tomu se musím účastnit VH EPBF, a to je samozřejmě taky náročné a někdy musím odbíhat i na zápas a to není úplně správná konstelace.

Také je těžké, když je v týmu více mužů a v soutěži týmů můžou hrát jen tři v jednom zápase. Takže sice chodím fandit, a sleduji zápasy, abych věděla jak co nasadit, ale konzultace s hráči bude určitě na místě a bude se rozhodovat podle aktuální formy.

Díky za rozhovor a dobrý strk

Děkuji Robine.

Zdroj: poolbilliard.cz

Žižkovský Radek Novák vyhrál i druhý turnaj seriálu Velkých cen v trojbandu na závodním stole. V Ostravě nenašel přemožitele a ve finále, opět ryze žižkovském, porazil Otakara Truksu 35:28 na 23 náběhů. Radek tak má po dvou turnajích sezony dvě vítězství a z pěti zápasů zahrál nejvyšší generální průměr turnaje 1,026. Pro Otu Truksu to byla vůbec první účast ve finále turnaje Velké ceny v trojbandu. 3. místo obsadili domácí Ivo Gazdoš a další hráč ze Žižkova Marcel Dirn. Mezi čtyřmi nejlepšími tak byli hned tři žižkovští hráči.

V sobotu 24. října 2026 se v pražském Billiard Centru Rajská zahrada uskutečnilo mistrovství České republiky juniorů v disciplíně Heyball. Šampionátu se zúčastnilo šest mladých hráčů, kteří bojovali o republikový titul. Vítězství si stejně jako v loňském roce odnesl Dominik Demel z BC Ostrava, stříbro získal Alexandr Hofmann z Řipské BC.

Obhájce celkového vítězství v seriálu Malých cen Pavel Stareček vstoupil do nové sezony vítězně. Na domácích stolech v Havířově prošel turnajem bez porážky a ve finále porazil klubového kolegu Tomáše Cebulu 30:28 na 28 náběhů. 3. místo obsadili Milan Ráček z Bohumína a Josef Osvald z Dolních Dunajovic.

O víkendu 17.–18. října 2026 pokračovalo v Pardubicích mistrovství České republiky žen v poolbilliardu. Na programu byly zbývající dvě disciplíny, 8-ball a 10-ball, které uzavřely letošní republikový šampionát. Zatímco v sobotu se z titulu radovala Kateřina Zárubová, nedělní finále přineslo úspěch Veronice Kohut Hubrtové. Právě tato dvojice se utkala ve finále obou turnajů, pokaždé však s jiným výsledkem.

Hráč BC Ústí nad Labem Pavel Böhm se stal mistrem republiky v kádru 47/2. Ve finále 55. ročníku, hraného ve Dvoře Králové nad Labem, porazil osmnáctinásobného mistra republiky v této disciplíně Marka Fause 200:88 na 4 náběhy. Oplatil mu tak finálovou porážku z Velké ceny před dvěma týdny i sobotní prohru ve skupině. Pavel byl na turnaji jasně nejlepším hráčem. Ze čtyř výher a jedné porážky zahrál vynikající generální průměr 50,83. Tak vysoký GP vítěze republikového šampionátu v kádru 47/2 nebyl k vidění od roku 2014. Tehdy se z titulu radoval právě Böhm. Pro Pavla je to třetí titul v této disciplíně, po letech 2011 a 2014. Celkově jde o jeho 23. národní titul v karambolu.

ČST I v Přerově vyhrál Richard Stroughair!

V neděli 11. října 2026 se v pražské herně Balabuška uskutečnilo mistrovství České republiky v disciplíně 8-ball. Z celkového počtu 32 finalistů se po náročných soubojích probojovali do finále David Žalman z MPC Pardubice a Martin Forman z SC Rozmarýn Brno. Titul mistra republiky nakonec po vítězství 8:6 vybojoval David Žalman.

V sobotu 3. října 2026 se v brněnské herně Sborovna uskutečnilo třetí kolo série ČMBS Junior Open 2026. Turnaje v disciplíně 9-ball se zúčastnilo 20 mladých hráčů a hráček, kteří bojovali nejen o turnajové medaile a body do celkového žebříčku, ale také o co nejlepší výchozí pozici v kvalifikaci na mistrovství České republiky juniorů 2027.

Úvodní turnaj nového ročníku seriálu Velkých cen v trojbandu na závodním stole má jasného vítěze. Žižkovský Radek Novák na Kladně nenašel přemožitele. Z pěti zápasů zahrál skvělý generální průměr 1,454 a ve finále, které bylo ryze žižkovskou záležitostí, porazil klubového kolegu Marcela Dirna 35:11 na 23 náběhů. Radek tak navázal na únorové vítězství ze Dvora Králové. 3. místo obsadili obhájce celkového vítězství v seriálu Radovan Hájek z Ostravy a havířovský Nicolas Čermák. Radek byl jasně nejlepším hráčem turnaje. Zahrál nejvyšší sérii turnaje 9 a dvakrát jednotlivý průměr 1,666. Druhý nejvyšší GP turnaje zahrál Ivo Gazdoš (1,080).

Téměř přesně po třinácti letech se u kulečníkového stolu střetli Marek Faus s Pavlem Böhmem. Po tak dlouhé době si zahráli finále Velké ceny v kádru 47/2, která se odehrála ve Dvoře Králové. Na turnaji lepší Böhm, ale na Fause nestačil. Finálový výkon byl jeho jasně nejhorší na turnaji a prohrál 99:150 na 8 náběhů.