Rozhovor s vítězi smíšených dvojic Mihok – Bystrianska

Blahopřeji k titulu

Už v základní části pavouka jste měli těsný výsledek s dvojicí Jelínek – Čechová, co rozhodlo o vašem vítězství v tomto zápase?

EB: Pro mne to byl určitě nejtěžší zápas turnaje. V první hře jsme dohrávali poslední koule a já jsem natrefila jednoduchou devítku, což mě úplně psychicky rozložilo. V následující hře se mi stalo totéž – další netrefená jednoduchá devítka. Následně zahrál Jakub eso a prohrávali jsme 1:4 do 6. Pak se na naši stranu přiklonilo štěstí a naši oponenti se po těžkých koulích dostávali do složitých pozicí, kdy např. po krásném potopení z basy, zahráli úspěšný jump a zůstal jim další kick-shot, z kterého padá trefená koule ale i bílá a nám pak nechali možná tři koule z ruky. Já jsem se poté jako tak vzchopila a nevím, jak přesně jsme nasbírali body, ale pamatuji si, že po předchozích dvou netrefených devítkách jsem dokázala zahrát devítku na hill-hill a také i tu vítěznou.

MM: Bol to veľmi nervózny zápas. Plný krásnych strkov ale aj veľkých chýb. Myslím, že rozhodlo klasicky šťastícko, bez ktorého to nejde a snáď väčšia momentálna vyhranosť.

V semifinále na Vás čekali favorité Žalman s Hubrtovou, co byste mi řekli o tomto zápase?

EB: V zápase proti Veronice a Davidovi jsem věděla, že když budeme hrát dobře, budeme si vybírat správné strky a přidá se k tomu i štěstí, tak máme určitou šanci. Avšak v první hře jsem netrefila stopkou sedmičku na střed a v druhé hře jsem namísto stopky na osmičku stáhla bílou kouli a nechala na stole Michalovi asi 90° cut-shot a devítku při mantinelu. Michalovi se podařilo „přelízat nepřelízatelné“ a bylo z toho 0:2. V další hře Veronika s Davidem zahráli čistou hru a nastal pro nás nepříznivý stav 0:3. Nepamatuji si, jak to bylo přesně dál, ale otočili jsme to díky kombinacím a překvapivým chybám soupeřů na posledních koulích.

MM: Ja som mal viackrát pocit, že David myslí na stále ešte nie úplne doliečené zranenie Veroniky a snaží sa jej prihrávať viac ako dokonale, čo spôsobilo pár chýb na potopení. Plus sa mu záhadne darilo potápať bielu guľu, čo nám dávalo obrovskú výhodu kontroly nad situáciou na stole.

Finále bylo se mnou a Bárou Vorlovou, jak jste vnímali finálové utkání?

EB: Ze začátku jsem měla pocit, že na naši úrovni hrajeme my i vy, Robine s Bárou, relativně pěkný poolbilliard. V polovině zápasu se to už celkem lámalo a přicházelo více chyb, ale zápas to byl stále vyrovnaný a měla jsem dojem, že se bude rozhodovat až v poslední hře, jelikož za stavu 5:4 nezvládám přihrávku na čtyřku, Michalovi nechávám cross-bank shot, který krásně potápí, ale zůstává mi tam jenom ne úplně lehká kombinace 5-9, kterou vůbec netrefuji. Vy pak dohráváte tři po sobě těžké koule a na Báru čeká nepříjemná devítka, která nakonec nenalezla kapsu a Michal ji s jistotou potápí.

MM: Finále malo pre mňa veľmi príjemnú atmosféru. Určite k tomu prispela dôležitosť zápasu, streamovaný stôl, divácka účasť a myslím, že pekné výkony všetkých štyroch zúčastnených. Do poslednej chvíle to bol vyrovnaný zápas, šťastena sa prelievala z jednej strany na druhú, čo samozrejme so sebou prináša adrenalín a nervozitu a ku koncu to už bolo jasne cítiť.

Jaký byl tvůj nejpovedenější strk večera Michale, respektive Emilie. Já jsem zaznamenal tvoje dva krásné jumpy ve finále?

EB: Za celý den si nevybavuji, že bych zahrála strk, který by se mohl zařadit do top desítky nejpovedenějších strků turnaje : D. Michal hrál úžasně a přihrával mi na lehké až středně těžké strky, kde nebylo třeba moc vymýšlet. Ale pro mě osobně byla nejpovedenějším strkem devítka za stavu hill-hill v prvním zápase proti dvojici Jelínek-Čechová, kdy jsem hrála z mantinelu, a snažila jsem se potlačit negativní představy, že to minu anebo potopím bílou kouli do středové kapsy. Devítka padá, bíla koule „relativně“ pohlídána a já jsem se konečně uklidnila a získala větší jistotu v potápění koulí.

MM: Ja si vybavujem Milkin strk zo zápasu proti Davidovi a Veronike, kedy zahrala  karambolom 9. Mne sa v tom istom zápase podaril strk na 7 s potopením cez celý stôl a prihrávkou snáď „Zetkom“ o 3 mantinely na 8. Ale strkom večera pre mňa asi ostáva posledná guľa turnaja, kedy som síce nemal až takú ťažkú pozíciu, ale ani úplne jednoduchú. Dole na strku som mal pocit, že som si vybral zlý typ strku nábehom, zmenil som to na strk s mierne zdvihnutým tágom ťahákom a z obecenstva som počul „to je těžký, to je těžký“ : – )

Díky za rozhovor : – )

MM – Michal Michok

EB – Emilie Bystrianska

Zdroj: poolbilliard.cz

Žižkovský Radek Novák vyhrál i druhý turnaj seriálu Velkých cen v trojbandu na závodním stole. V Ostravě nenašel přemožitele a ve finále, opět ryze žižkovském, porazil Otakara Truksu 35:28 na 23 náběhů. Radek tak má po dvou turnajích sezony dvě vítězství a z pěti zápasů zahrál nejvyšší generální průměr turnaje 1,026. Pro Otu Truksu to byla vůbec první účast ve finále turnaje Velké ceny v trojbandu. 3. místo obsadili domácí Ivo Gazdoš a další hráč ze Žižkova Marcel Dirn. Mezi čtyřmi nejlepšími tak byli hned tři žižkovští hráči.

V sobotu 24. října 2026 se v pražském Billiard Centru Rajská zahrada uskutečnilo mistrovství České republiky juniorů v disciplíně Heyball. Šampionátu se zúčastnilo šest mladých hráčů, kteří bojovali o republikový titul. Vítězství si stejně jako v loňském roce odnesl Dominik Demel z BC Ostrava, stříbro získal Alexandr Hofmann z Řipské BC.

Obhájce celkového vítězství v seriálu Malých cen Pavel Stareček vstoupil do nové sezony vítězně. Na domácích stolech v Havířově prošel turnajem bez porážky a ve finále porazil klubového kolegu Tomáše Cebulu 30:28 na 28 náběhů. 3. místo obsadili Milan Ráček z Bohumína a Josef Osvald z Dolních Dunajovic.

O víkendu 17.–18. října 2026 pokračovalo v Pardubicích mistrovství České republiky žen v poolbilliardu. Na programu byly zbývající dvě disciplíny, 8-ball a 10-ball, které uzavřely letošní republikový šampionát. Zatímco v sobotu se z titulu radovala Kateřina Zárubová, nedělní finále přineslo úspěch Veronice Kohut Hubrtové. Právě tato dvojice se utkala ve finále obou turnajů, pokaždé však s jiným výsledkem.

Hráč BC Ústí nad Labem Pavel Böhm se stal mistrem republiky v kádru 47/2. Ve finále 55. ročníku, hraného ve Dvoře Králové nad Labem, porazil osmnáctinásobného mistra republiky v této disciplíně Marka Fause 200:88 na 4 náběhy. Oplatil mu tak finálovou porážku z Velké ceny před dvěma týdny i sobotní prohru ve skupině. Pavel byl na turnaji jasně nejlepším hráčem. Ze čtyř výher a jedné porážky zahrál vynikající generální průměr 50,83. Tak vysoký GP vítěze republikového šampionátu v kádru 47/2 nebyl k vidění od roku 2014. Tehdy se z titulu radoval právě Böhm. Pro Pavla je to třetí titul v této disciplíně, po letech 2011 a 2014. Celkově jde o jeho 23. národní titul v karambolu.

ČST I v Přerově vyhrál Richard Stroughair!

V neděli 11. října 2026 se v pražské herně Balabuška uskutečnilo mistrovství České republiky v disciplíně 8-ball. Z celkového počtu 32 finalistů se po náročných soubojích probojovali do finále David Žalman z MPC Pardubice a Martin Forman z SC Rozmarýn Brno. Titul mistra republiky nakonec po vítězství 8:6 vybojoval David Žalman.

V sobotu 3. října 2026 se v brněnské herně Sborovna uskutečnilo třetí kolo série ČMBS Junior Open 2026. Turnaje v disciplíně 9-ball se zúčastnilo 20 mladých hráčů a hráček, kteří bojovali nejen o turnajové medaile a body do celkového žebříčku, ale také o co nejlepší výchozí pozici v kvalifikaci na mistrovství České republiky juniorů 2027.

Úvodní turnaj nového ročníku seriálu Velkých cen v trojbandu na závodním stole má jasného vítěze. Žižkovský Radek Novák na Kladně nenašel přemožitele. Z pěti zápasů zahrál skvělý generální průměr 1,454 a ve finále, které bylo ryze žižkovskou záležitostí, porazil klubového kolegu Marcela Dirna 35:11 na 23 náběhů. Radek tak navázal na únorové vítězství ze Dvora Králové. 3. místo obsadili obhájce celkového vítězství v seriálu Radovan Hájek z Ostravy a havířovský Nicolas Čermák. Radek byl jasně nejlepším hráčem turnaje. Zahrál nejvyšší sérii turnaje 9 a dvakrát jednotlivý průměr 1,666. Druhý nejvyšší GP turnaje zahrál Ivo Gazdoš (1,080).

Téměř přesně po třinácti letech se u kulečníkového stolu střetli Marek Faus s Pavlem Böhmem. Po tak dlouhé době si zahráli finále Velké ceny v kádru 47/2, která se odehrála ve Dvoře Králové. Na turnaji lepší Böhm, ale na Fause nestačil. Finálový výkon byl jeho jasně nejhorší na turnaji a prohrál 99:150 na 8 náběhů.