Mistrovství Evropy juniorů 2021, Laško – zhodnocení disciplíny 14.1. nekonečná

Přinášíme shrnutí disciplíny 14.1 nekonečná na Mistrovství Evropy dívek, žáků a juniorů 2021 ve slovinském Lašku. Naši reprezentanti zde popisují zápasy a pocity při nich vlastními.

David Mrázek:

První zápas jsem hrál se srbským hráčem Bracikou. Ani jeden jsme nevěděli, co od toho druhého očekávat, tak začátek zápasu byl spíš o jistotách. Za stavu cca 30:30 jsem udělal chybu a soupeř měl otevřený stůl, kdy se mu povedly zahrát 2 trojúhelníky. Vzal jsem si time-out, abych ho trochu zbrzdil. Time-out zafungoval soupeř následně udělal chybu.
Když se mi podařilo bodově dotáhnout přišlo nasazení časového rozhodčího. Ten byl naštěstí pro soupeře větší problém než pro mě a s náběhy okolo 15-20 a následnými jistotami zápas ukončuji 100:52.
Další zápas ne čekal Bělorus Paluyan. Tohoto hráče znám už z minulé Evropy a věděl jsem, čeho je schopný. Začátek zápasu byla spíše taková přetahovaná po jednom trojúhelníku, pak ale přišlo pár chyb z mojí strany a chyby soupeře, které jsem nedokázal využít ve svůj prospěch a svůj druhý zápas jsem prohrál 60:100. V dalším kole mě čekal Radovanovic z Chorvatska, kterého jsem také neznal. Zápas probíhal vcelku rychle a díky pár vyšším náběhům jsem si vedení udržel až do konečného výsledku 100:72.
Pak přišel řadu zápas s německým hráčem Schröder. Věděl jsem, že všichni Němci zde mají téměř perfektní hru ve čtrnáctce, ale opak se stal pravdou. Soupeřovi se povedlo pár vyšších náběhů ale na druhou stranu velká spousta chyb, které jsem z nějakého důvodu vůbec nevyužil. Drželi jsme spolu krok do stavu 40:40, ale pak na mě nejspíš dolehla únava a vůbec se mi nepodařilo zkoncentrovat a dostat se do zápasu. Ten jsem nakonec bohužel prohrál 57:100 a v první disciplíně jsem skončil kousek před last 16.

Adam Trhlík

První zápas jsem hrál se srbským soupeřem Milenkem Madzarevičem. Snažil jsem se hrát agresivněji než hraji 14.1 normálně a hned po soupeřově rozstřelu jsem se snažil potopit těžkou kouli s rozražením balíku i přesto, že na stole byla jednodušší koule. Kouli jsem nepotopil a nabídl stůl soupeři. Ten mé chyby využil a odskočil ode mě o pár bodů. Nevím přesně, jak se zápas dále bodově vyvíjel, jen vím, že celou dobu vedl soupeř. Soupeř také dělal velké množství chyb, ale když mi nabídl nějakou šanci, nebyl jsem schopný jí využít a celkově jsem se celý zápas nemohl dostat do tempa. Konečné skóre tedy bylo 100:37 ve prospěch soupeře.
V B straně pavouka jsem narazil na ukrajinského soupeře Ihora Lialina. Když jsem jeho hru sledoval při jeho zápasu proti rakouskému Thobiasovi Musilovi, byl celý zápas spíše taková přetahovaná, koneckonců zápas trval přes 2 hodiny. Proti mně ale nastoupil ve velmi dobré formě. Ze začátku jsme se tahali o to, kdo udělá první chybu, kterou jsem první udělal já zahráním špatné jistoty a soupeř mi zahrál náběh asi 35 a poté s jistotou na závěr. Tímto způsobem to udělal párkrát po sobě a najednou bylo skóre asi 86:4. Po této sérii soupeř udělal chybu a já jsem asi ve 3 nábězích uhrál 47 bodů. Za stavu 51:98 jsem ale zkazil jednoduchou osmičku a tím pro mě 14.1 skončila.

Matouš Vlk:

Svůj první zápas na MEJ vůbec jsem hrál proti Ivanu Rudenkovi (RUS). Přišel jsem poprvé do haly a zápas byl vyhlášen, nervozita byla obrovská a atmosféra se dala krájet. Nemyslel jsem si že to na mě spadne, ale opak byl pravdou, zápas začal. Ivana jsem znal od vidění, ale nevěděl jsem co čekat. Vyhrál jsem tempo a nechal soupeře střílet. Když jsem začal hrát, klepaly se mi ruce jako blázen, byl jsem nervózní a nevěděl co s tím, nešlo se uklidnit. Naštěstí jsem se s mou, na začátku „vyklepanou hrou“,dostal do vedení 35:8. Soupeře jsem téměř nepustil do hry, pak ale následovala chyba, kdy se soupeř chytil a začal dotahovat. Přišel stav kdy soupeř dotáhl můj náskok a skóre bylo něco okolo 49:45. Pak jsem ale dohrál 2 trojúhelníky a tímto jsem vyhrál zápas v počtu 75:49. Euforie a adrenalin v těle stoupl. Radost a nadšení, to bylo to co jsem po zápase cítil. První zápas na ME a hned v můj prospěch.
Následoval druhý zápas proti Wiktorovi Fortunskimu (POL). Zápas začal skvěle, hrálo se mi úžasně. Po první chybě soupeře jsem se dostal do vedení hned 22:0. Soupeř ale nezahálel a stáhl skóre na 28:23. Celý zápas probíhala zhruba po 10 bodech kdy jsme se pořád tahali. Zápas byl ve fázi 52:49 pro Wiktora a já zahrál náběh na 59. Soupeř opět nečekal a zahrál náběh na 62. Skóre tedy bylo 62:58 a já si vybírám svůj timeout. Odešel jsem na záchod a provětrat hlavu. Povzbudil jsem se a věděl jsem že teď do toho musím dát vše, každá chyba se počítá. Začali jsme hrát a dlouhou dobu jsme se „basovali“ a skóre se nijak neměnilo, ale najednou přišla jedna špatná jistota z mé strany kdy mi přejela bílá koule o tolik, že bylo vidět i hrát první kouli na stole vůbec. Soupeř tím pádem zvýšil své skóre na 73:58. Já udělal faul u kterého jsem měl čistou smůlu. Za tohoto stavu soupeř vyklepal kouli v rohové kapse a trojúhelník byl celý. Neměl jsem co s tím, věděl jsem že teď nebo nikdy. Zahrál jsem kouli v kapse s náběhem a trochu falše, bílá objela mantinely a měla namířeno přímo do balíku, ale bohužel v mé neštěstí se vyklepala o oba rohy ve středové kapsy a odjela směrem do rohové kapsy. Stačil centimetr a mohlo to skončit úplně jinak. Udělal jsme faul a soupeř dohrál své 2 koule. Stav skončil 58:75.
Přišel na řadu zápas na konci B pavouka, oklepal jsem se a šel hrát. Hrál jsem proti Egoru Sokolovi (RUS). Opět krásný začátek a horší konec. Dostal jsem se do stavu 33:10 a soupeř byl mimo. Stačilo pár mých trojúhelníku a soupeře bych položil úplně, ale to se bohužel nestalo. Za tohoto stavu si soupeř vzal timeout a odešel. Já byl dobře naladěný a čekal než přijde. Zápas opět pokračoval, ale bohužel soupeř začal rychle dotahovat. Začal mi dohrávat celé trojúhelníky a najednou bylo skóre 60:45. Soupeř dohrál trojúhelník, a tak zvýšil své skóre na 73. Já dal 5 svých koulí, zahrál jistotu a soupeř mi jí krásně vrátil. Neměl jsem s tím nic co dělat, stůl byl celkem otevřený takže jistota by byla zbytečná a skoro nemožná. Já neměl co nikam hrát, zahlásil jsem tak kombinaci přes tři koule, kterou jsem tam viděl, koule se vyklepala a trojúhelník jsem otevřel, soupeř dohrává 2 koule a vítězí v poměru 75:50. A tímto pro mě tato disciplína skončila, ale naberu sílu, vezmu k srdci nedostatky a v desítce začneme jinak.

Závěrem:

Kluci předvedli pěkné výkony a i když se ve 14.1 nekonečné „za čáru“ nepodívali, věřím, že se tam v dalších disciplínách podívají. Se s novými stoly se již srovnali, nervozita je už také snad pryč a nyní přichází pro kluky „oblíbenější“ disciplíny. Zvláště na týmy se moc těší. Držte klukům palce a fanděte ! Díky za podporu.

Zdroj: poolbilliard.cz

Žižkovský Radek Novák vyhrál i druhý turnaj seriálu Velkých cen v trojbandu na závodním stole. V Ostravě nenašel přemožitele a ve finále, opět ryze žižkovském, porazil Otakara Truksu 35:28 na 23 náběhů. Radek tak má po dvou turnajích sezony dvě vítězství a z pěti zápasů zahrál nejvyšší generální průměr turnaje 1,026. Pro Otu Truksu to byla vůbec první účast ve finále turnaje Velké ceny v trojbandu. 3. místo obsadili domácí Ivo Gazdoš a další hráč ze Žižkova Marcel Dirn. Mezi čtyřmi nejlepšími tak byli hned tři žižkovští hráči.

V sobotu 24. října 2026 se v pražském Billiard Centru Rajská zahrada uskutečnilo mistrovství České republiky juniorů v disciplíně Heyball. Šampionátu se zúčastnilo šest mladých hráčů, kteří bojovali o republikový titul. Vítězství si stejně jako v loňském roce odnesl Dominik Demel z BC Ostrava, stříbro získal Alexandr Hofmann z Řipské BC.

Obhájce celkového vítězství v seriálu Malých cen Pavel Stareček vstoupil do nové sezony vítězně. Na domácích stolech v Havířově prošel turnajem bez porážky a ve finále porazil klubového kolegu Tomáše Cebulu 30:28 na 28 náběhů. 3. místo obsadili Milan Ráček z Bohumína a Josef Osvald z Dolních Dunajovic.

O víkendu 17.–18. října 2026 pokračovalo v Pardubicích mistrovství České republiky žen v poolbilliardu. Na programu byly zbývající dvě disciplíny, 8-ball a 10-ball, které uzavřely letošní republikový šampionát. Zatímco v sobotu se z titulu radovala Kateřina Zárubová, nedělní finále přineslo úspěch Veronice Kohut Hubrtové. Právě tato dvojice se utkala ve finále obou turnajů, pokaždé však s jiným výsledkem.

Hráč BC Ústí nad Labem Pavel Böhm se stal mistrem republiky v kádru 47/2. Ve finále 55. ročníku, hraného ve Dvoře Králové nad Labem, porazil osmnáctinásobného mistra republiky v této disciplíně Marka Fause 200:88 na 4 náběhy. Oplatil mu tak finálovou porážku z Velké ceny před dvěma týdny i sobotní prohru ve skupině. Pavel byl na turnaji jasně nejlepším hráčem. Ze čtyř výher a jedné porážky zahrál vynikající generální průměr 50,83. Tak vysoký GP vítěze republikového šampionátu v kádru 47/2 nebyl k vidění od roku 2014. Tehdy se z titulu radoval právě Böhm. Pro Pavla je to třetí titul v této disciplíně, po letech 2011 a 2014. Celkově jde o jeho 23. národní titul v karambolu.

ČST I v Přerově vyhrál Richard Stroughair!

V neděli 11. října 2026 se v pražské herně Balabuška uskutečnilo mistrovství České republiky v disciplíně 8-ball. Z celkového počtu 32 finalistů se po náročných soubojích probojovali do finále David Žalman z MPC Pardubice a Martin Forman z SC Rozmarýn Brno. Titul mistra republiky nakonec po vítězství 8:6 vybojoval David Žalman.

V sobotu 3. října 2026 se v brněnské herně Sborovna uskutečnilo třetí kolo série ČMBS Junior Open 2026. Turnaje v disciplíně 9-ball se zúčastnilo 20 mladých hráčů a hráček, kteří bojovali nejen o turnajové medaile a body do celkového žebříčku, ale také o co nejlepší výchozí pozici v kvalifikaci na mistrovství České republiky juniorů 2027.

Úvodní turnaj nového ročníku seriálu Velkých cen v trojbandu na závodním stole má jasného vítěze. Žižkovský Radek Novák na Kladně nenašel přemožitele. Z pěti zápasů zahrál skvělý generální průměr 1,454 a ve finále, které bylo ryze žižkovskou záležitostí, porazil klubového kolegu Marcela Dirna 35:11 na 23 náběhů. Radek tak navázal na únorové vítězství ze Dvora Králové. 3. místo obsadili obhájce celkového vítězství v seriálu Radovan Hájek z Ostravy a havířovský Nicolas Čermák. Radek byl jasně nejlepším hráčem turnaje. Zahrál nejvyšší sérii turnaje 9 a dvakrát jednotlivý průměr 1,666. Druhý nejvyšší GP turnaje zahrál Ivo Gazdoš (1,080).

Téměř přesně po třinácti letech se u kulečníkového stolu střetli Marek Faus s Pavlem Böhmem. Po tak dlouhé době si zahráli finále Velké ceny v kádru 47/2, která se odehrála ve Dvoře Králové. Na turnaji lepší Böhm, ale na Fause nestačil. Finálový výkon byl jeho jasně nejhorší na turnaji a prohrál 99:150 na 8 náběhů.