Mistrovství Evropy juniorů 2021, Laško – zhodnocení disciplíny 14.1. nekonečná

Přinášíme shrnutí disciplíny 14.1 nekonečná na Mistrovství Evropy dívek, žáků a juniorů 2021 ve slovinském Lašku. Naši reprezentanti zde popisují zápasy a pocity při nich vlastními.

David Mrázek:

První zápas jsem hrál se srbským hráčem Bracikou. Ani jeden jsme nevěděli, co od toho druhého očekávat, tak začátek zápasu byl spíš o jistotách. Za stavu cca 30:30 jsem udělal chybu a soupeř měl otevřený stůl, kdy se mu povedly zahrát 2 trojúhelníky. Vzal jsem si time-out, abych ho trochu zbrzdil. Time-out zafungoval soupeř následně udělal chybu.
Když se mi podařilo bodově dotáhnout přišlo nasazení časového rozhodčího. Ten byl naštěstí pro soupeře větší problém než pro mě a s náběhy okolo 15-20 a následnými jistotami zápas ukončuji 100:52.
Další zápas ne čekal Bělorus Paluyan. Tohoto hráče znám už z minulé Evropy a věděl jsem, čeho je schopný. Začátek zápasu byla spíše taková přetahovaná po jednom trojúhelníku, pak ale přišlo pár chyb z mojí strany a chyby soupeře, které jsem nedokázal využít ve svůj prospěch a svůj druhý zápas jsem prohrál 60:100. V dalším kole mě čekal Radovanovic z Chorvatska, kterého jsem také neznal. Zápas probíhal vcelku rychle a díky pár vyšším náběhům jsem si vedení udržel až do konečného výsledku 100:72.
Pak přišel řadu zápas s německým hráčem Schröder. Věděl jsem, že všichni Němci zde mají téměř perfektní hru ve čtrnáctce, ale opak se stal pravdou. Soupeřovi se povedlo pár vyšších náběhů ale na druhou stranu velká spousta chyb, které jsem z nějakého důvodu vůbec nevyužil. Drželi jsme spolu krok do stavu 40:40, ale pak na mě nejspíš dolehla únava a vůbec se mi nepodařilo zkoncentrovat a dostat se do zápasu. Ten jsem nakonec bohužel prohrál 57:100 a v první disciplíně jsem skončil kousek před last 16.

Adam Trhlík

První zápas jsem hrál se srbským soupeřem Milenkem Madzarevičem. Snažil jsem se hrát agresivněji než hraji 14.1 normálně a hned po soupeřově rozstřelu jsem se snažil potopit těžkou kouli s rozražením balíku i přesto, že na stole byla jednodušší koule. Kouli jsem nepotopil a nabídl stůl soupeři. Ten mé chyby využil a odskočil ode mě o pár bodů. Nevím přesně, jak se zápas dále bodově vyvíjel, jen vím, že celou dobu vedl soupeř. Soupeř také dělal velké množství chyb, ale když mi nabídl nějakou šanci, nebyl jsem schopný jí využít a celkově jsem se celý zápas nemohl dostat do tempa. Konečné skóre tedy bylo 100:37 ve prospěch soupeře.
V B straně pavouka jsem narazil na ukrajinského soupeře Ihora Lialina. Když jsem jeho hru sledoval při jeho zápasu proti rakouskému Thobiasovi Musilovi, byl celý zápas spíše taková přetahovaná, koneckonců zápas trval přes 2 hodiny. Proti mně ale nastoupil ve velmi dobré formě. Ze začátku jsme se tahali o to, kdo udělá první chybu, kterou jsem první udělal já zahráním špatné jistoty a soupeř mi zahrál náběh asi 35 a poté s jistotou na závěr. Tímto způsobem to udělal párkrát po sobě a najednou bylo skóre asi 86:4. Po této sérii soupeř udělal chybu a já jsem asi ve 3 nábězích uhrál 47 bodů. Za stavu 51:98 jsem ale zkazil jednoduchou osmičku a tím pro mě 14.1 skončila.

Matouš Vlk:

Svůj první zápas na MEJ vůbec jsem hrál proti Ivanu Rudenkovi (RUS). Přišel jsem poprvé do haly a zápas byl vyhlášen, nervozita byla obrovská a atmosféra se dala krájet. Nemyslel jsem si že to na mě spadne, ale opak byl pravdou, zápas začal. Ivana jsem znal od vidění, ale nevěděl jsem co čekat. Vyhrál jsem tempo a nechal soupeře střílet. Když jsem začal hrát, klepaly se mi ruce jako blázen, byl jsem nervózní a nevěděl co s tím, nešlo se uklidnit. Naštěstí jsem se s mou, na začátku „vyklepanou hrou“,dostal do vedení 35:8. Soupeře jsem téměř nepustil do hry, pak ale následovala chyba, kdy se soupeř chytil a začal dotahovat. Přišel stav kdy soupeř dotáhl můj náskok a skóre bylo něco okolo 49:45. Pak jsem ale dohrál 2 trojúhelníky a tímto jsem vyhrál zápas v počtu 75:49. Euforie a adrenalin v těle stoupl. Radost a nadšení, to bylo to co jsem po zápase cítil. První zápas na ME a hned v můj prospěch.
Následoval druhý zápas proti Wiktorovi Fortunskimu (POL). Zápas začal skvěle, hrálo se mi úžasně. Po první chybě soupeře jsem se dostal do vedení hned 22:0. Soupeř ale nezahálel a stáhl skóre na 28:23. Celý zápas probíhala zhruba po 10 bodech kdy jsme se pořád tahali. Zápas byl ve fázi 52:49 pro Wiktora a já zahrál náběh na 59. Soupeř opět nečekal a zahrál náběh na 62. Skóre tedy bylo 62:58 a já si vybírám svůj timeout. Odešel jsem na záchod a provětrat hlavu. Povzbudil jsem se a věděl jsem že teď do toho musím dát vše, každá chyba se počítá. Začali jsme hrát a dlouhou dobu jsme se „basovali“ a skóre se nijak neměnilo, ale najednou přišla jedna špatná jistota z mé strany kdy mi přejela bílá koule o tolik, že bylo vidět i hrát první kouli na stole vůbec. Soupeř tím pádem zvýšil své skóre na 73:58. Já udělal faul u kterého jsem měl čistou smůlu. Za tohoto stavu soupeř vyklepal kouli v rohové kapse a trojúhelník byl celý. Neměl jsem co s tím, věděl jsem že teď nebo nikdy. Zahrál jsem kouli v kapse s náběhem a trochu falše, bílá objela mantinely a měla namířeno přímo do balíku, ale bohužel v mé neštěstí se vyklepala o oba rohy ve středové kapsy a odjela směrem do rohové kapsy. Stačil centimetr a mohlo to skončit úplně jinak. Udělal jsme faul a soupeř dohrál své 2 koule. Stav skončil 58:75.
Přišel na řadu zápas na konci B pavouka, oklepal jsem se a šel hrát. Hrál jsem proti Egoru Sokolovi (RUS). Opět krásný začátek a horší konec. Dostal jsem se do stavu 33:10 a soupeř byl mimo. Stačilo pár mých trojúhelníku a soupeře bych položil úplně, ale to se bohužel nestalo. Za tohoto stavu si soupeř vzal timeout a odešel. Já byl dobře naladěný a čekal než přijde. Zápas opět pokračoval, ale bohužel soupeř začal rychle dotahovat. Začal mi dohrávat celé trojúhelníky a najednou bylo skóre 60:45. Soupeř dohrál trojúhelník, a tak zvýšil své skóre na 73. Já dal 5 svých koulí, zahrál jistotu a soupeř mi jí krásně vrátil. Neměl jsem s tím nic co dělat, stůl byl celkem otevřený takže jistota by byla zbytečná a skoro nemožná. Já neměl co nikam hrát, zahlásil jsem tak kombinaci přes tři koule, kterou jsem tam viděl, koule se vyklepala a trojúhelník jsem otevřel, soupeř dohrává 2 koule a vítězí v poměru 75:50. A tímto pro mě tato disciplína skončila, ale naberu sílu, vezmu k srdci nedostatky a v desítce začneme jinak.

Závěrem:

Kluci předvedli pěkné výkony a i když se ve 14.1 nekonečné „za čáru“ nepodívali, věřím, že se tam v dalších disciplínách podívají. Se s novými stoly se již srovnali, nervozita je už také snad pryč a nyní přichází pro kluky „oblíbenější“ disciplíny. Zvláště na týmy se moc těší. Držte klukům palce a fanděte ! Díky za podporu.

Zdroj: poolbilliard.cz

V neděli 21. září pokračoval v Billiard Centru Rajská zahrada v Praze program mistrovství České republiky v poolbilliardu soutěží smíšených dvojic v 9-ball. Přihlášeno bylo dvanáct týmů, dvě dvojice ale nakonec kvůli zdravotním problémům nemohly nastoupit, a tak do turnaje zasáhlo deset smíšených dvojic.

V pátek 19. září pokračovalo Mistrovství České republiky v poolbilliardu soutěží dvojic v 9-ballu. V Billiard Centru Rajská zahrada v Praze se představilo celkem 31 dvojic a po celodenním programu se z titulu mistrů České republiky radovali Ladislav Hajšman a Mykola Moroz. Ve finále porazili dvojici Slavomír Dorobant – Damjan Marković 6:3.

Úvod nové sportovní sezóny přináší velmi smutnou zprávu. V pátek 18. září nás navždy opustil Ruda Bílek. 

Ruda strávil u kulečníkového stolu v podstatě celý život. Asi jen on z celého Českomoravského billiardového svazu byl za svoji kariéru aktivní ve všech disciplínách, které náš svaz organizuje. Zažil zlatou éru pražského kulečníku v herně U Nováků ve Vodičkově ulici, kde si kulečníkové partičky zahrál ku příkladu s vůbec historicky prvním československým účastníkem Mistrovství Evropy panem Franclem. Po revoluci se stal spolumajitelem firmy Billard Centrum. Společně s Láďou Budínem dokonale ovládli kulečníkové řemeslo, kdy se věnovali servisu, výrobě kulečníkových stolů a herního příslušenství.  

Fascinující byla jeho vůle. Až příliš brzy se mu do jeho životní cesty připletla zákeřná nemoc. Ruda s ní nezdolně dlouhé roky bojoval. A i když se mnohdy necítil dobře, nikdy neodolal možnosti jít si zahrát.

Odešla ikona našeho sportu. Člověk, který spojoval. Klubista a hlavně skvělý kamarád. 

O víkendu 12.–13. září se v Praze v BC Řipská odehrálo Mistrovství České republiky v 9-ballu. Šampionát měl tradičně dvoudenní formát. Sobotní program patřil otevřené kvalifikaci, ze které si postup do nedělního hlavního turnaje vybojovalo šestnáct hráčů. V neděli se k nim přidala nejlepší šestnáctka nasazená podle žebříčku a celkem 32 hráčů se utkalo o titul mistra České republiky.

13. srpna 2026 vyrazila výprava MPC Pardubice na Mistrovství EEBC juniorů, které se konalo ve městě Dębica v Polsku.

Toto město se nachází na východě Polska, přibližně 120 km od ukrajinských hranic. Turnaj byl vypsán pro hráčky a hráče do 17 let včetně a hrála se disciplína 9-ball. Zvláštností turnaje bylo, že se poprvé v Evropě hrálo na šestnácti zcela nových stolech korejské výroby značky MIN. Stoly byly instalovány v místní sportovní hale.

14.8.2026