Rozhovor s Evou Maškovou mistryní ČR v desítce

Blahopřeji k vítězství a tvému prvnímu titulu.

Jak se ti hrálo v Řipské, jak si prožívala turnaj?

Moc děkuji. První titul mistryně republiky je obrovská euforie. Mám radost a samozřejmě si to naplno užívám. Ráda bych poděkovala všem za podporu a za krásná blahopřání, samozřejmě moc děkuji hráčům BC Řipská za podporu přímo při turnaji a za profesionální fotodokumentaci. Řipská je jedna z nejlepších heren v České republice. Mám k tomuto klubu velmi blízký vztah a zažila jsem zde plno úžasných turnajů a našla přátelé. Hrálo se mi skvěle a moc děkuji Evě Kubínové za možnost, zde turnaj odehrát. Vzhledem k tomu, že nemám čas ani prostor k tréninku, nečekala jsem, že budu herně relativně v pohodě a už vůbec jsem si nepředstavovala, že turnaj dotáhnu k vítěznému konci. Také bych ráda poděkovala tátovi a mému blízkému příteli za podporu, bez nich bych se turnaje nezúčastnila.

Musím se přiznat, že těsně před turnajem jsem nebyla rozhodnutá, zda pojedu nebo ne. V mém životě mám jiné priority a těmi jsou mé děti. Asi právě proto jsem se nedostala v žádném zápase pod tlak, který vždy vede k vytváření zbytečných chyb.

Popiš čtenářům vyhrocený finálový souboj, byla si v klidu za stavu 4:0, říkala jsi si, že je to už hotové?

Tohle je těžká otázka, samozřejmě vím, že je Veronika kvalitní hráčka, ale pevně jsem věřila, že turnaj dotáhnu k vítěznému konci. Za stavu 4:0 nepřišla nervozita, ale velká únava. Nejsem zvyklá trávit tolik času na stole, a to se projevilo za stavu 4:0. Díky bohu jsem měla dostatek času na regeneraci a uvědomění si, že už vítězství nepustím. Bohužel vždy přišla chyba, jejíž příčinou bylo nedostatečné soustředění se na jednotlivé strky. Naštěstí vše dopadlo v můj prospěch a na posledních pár koulí jsem našla dostatek sil a schopnosti se plně soustředit. Zápas mi přišel velmi atraktivní a děkuji Veronice za fajn zápas. Měl vše, co by opravdový boj měl mít. Bohužel jsme obě tvořily velké množství chyb, ale za mě můžu konstatovat, že dost chyb bylo způsobeno nezvykem hrát na čas. Nemyslím si, že hráčky jsou zvyklé a připravené na to hrát vypjatý zápas v tak rychlém tempu. Ale je to samozřejmě o zvyku.

Jak si myslíš, že se zlepšily děvčata – konkurentky o medailová umístění?

Musím se přiznat, že pro mě byl velkým zklamáním počet hráček účastnících se MR. Je to obrovská škoda, protože se tato událost vrátila do Prahy po dlouhé době.

Co se týče kvalit hráček, byla jsem mile překvapena. Nejvíce mě překvapil výkon Katky Zárubové a Katky Kotolanové. Je vidět, že se opravdu herně posouvají k lepším výkonům.

Budeš měnit v budoucnu svoje herní náčiní, nebo jsi spokojená s tím co máš?

Herní načiní se rozhodně nechystám měnit. Hraju se stejným tágem již 10 let a nejsem moc zastáncem změn. Trvá mi velmi dlouho než se s tágem sžiji.

Jak často trénuješ, máš nějaký oblíbený trénink?

Jak jsem již psala, bohužel netrénuji. Trénovala jsem naposledy, když jsem vedla kroužek v dětském domově v Horní Plané, a to bylo v roce 2015. Chodím si zahrát jednou za 14 dní na pár hodin, a to netrénuji, ale hraji zápasy s motivací. Začínám zase trávit čas u snookeru a přemýšlím, že se ke snookeru vrátím. Ráda bych si pořídila stůl do Mníšku pod Brdy, kde žiji s dětmi a znovu začala trénovat děti a vychovávat novou generaci poolových/snookerových hráčů.

Jaké budeš dál hrát turnaje na podzim, jaká máš očekávání?

Jediný plán, který mám, je MR žen ve 14.1 a 9ball. Ostatní turnaje jsem neřešila, ale ráda bych se podívala na nějaký zahraniční turnaj, pokud mi to čas a Covid dovolí. Samozřejmě ráda navštěvuji lokální turnaje v Berouně, Mladé Boleslavi, Prachaticích a Příchovicích. Samozřejmě určitě si nenechám ujít nějaký z Vánočních turnajů.

Díky za rozhovor a hodně štěstí do dalších turnajů.

Otázky pokládal Robin Vladyka

Zdroj: poolbilliard.cz

Žižkovský Radek Novák vyhrál i druhý turnaj seriálu Velkých cen v trojbandu na závodním stole. V Ostravě nenašel přemožitele a ve finále, opět ryze žižkovském, porazil Otakara Truksu 35:28 na 23 náběhů. Radek tak má po dvou turnajích sezony dvě vítězství a z pěti zápasů zahrál nejvyšší generální průměr turnaje 1,026. Pro Otu Truksu to byla vůbec první účast ve finále turnaje Velké ceny v trojbandu. 3. místo obsadili domácí Ivo Gazdoš a další hráč ze Žižkova Marcel Dirn. Mezi čtyřmi nejlepšími tak byli hned tři žižkovští hráči.

V sobotu 24. října 2026 se v pražském Billiard Centru Rajská zahrada uskutečnilo mistrovství České republiky juniorů v disciplíně Heyball. Šampionátu se zúčastnilo šest mladých hráčů, kteří bojovali o republikový titul. Vítězství si stejně jako v loňském roce odnesl Dominik Demel z BC Ostrava, stříbro získal Alexandr Hofmann z Řipské BC.

Obhájce celkového vítězství v seriálu Malých cen Pavel Stareček vstoupil do nové sezony vítězně. Na domácích stolech v Havířově prošel turnajem bez porážky a ve finále porazil klubového kolegu Tomáše Cebulu 30:28 na 28 náběhů. 3. místo obsadili Milan Ráček z Bohumína a Josef Osvald z Dolních Dunajovic.

O víkendu 17.–18. října 2026 pokračovalo v Pardubicích mistrovství České republiky žen v poolbilliardu. Na programu byly zbývající dvě disciplíny, 8-ball a 10-ball, které uzavřely letošní republikový šampionát. Zatímco v sobotu se z titulu radovala Kateřina Zárubová, nedělní finále přineslo úspěch Veronice Kohut Hubrtové. Právě tato dvojice se utkala ve finále obou turnajů, pokaždé však s jiným výsledkem.

Hráč BC Ústí nad Labem Pavel Böhm se stal mistrem republiky v kádru 47/2. Ve finále 55. ročníku, hraného ve Dvoře Králové nad Labem, porazil osmnáctinásobného mistra republiky v této disciplíně Marka Fause 200:88 na 4 náběhy. Oplatil mu tak finálovou porážku z Velké ceny před dvěma týdny i sobotní prohru ve skupině. Pavel byl na turnaji jasně nejlepším hráčem. Ze čtyř výher a jedné porážky zahrál vynikající generální průměr 50,83. Tak vysoký GP vítěze republikového šampionátu v kádru 47/2 nebyl k vidění od roku 2014. Tehdy se z titulu radoval právě Böhm. Pro Pavla je to třetí titul v této disciplíně, po letech 2011 a 2014. Celkově jde o jeho 23. národní titul v karambolu.

ČST I v Přerově vyhrál Richard Stroughair!

V neděli 11. října 2026 se v pražské herně Balabuška uskutečnilo mistrovství České republiky v disciplíně 8-ball. Z celkového počtu 32 finalistů se po náročných soubojích probojovali do finále David Žalman z MPC Pardubice a Martin Forman z SC Rozmarýn Brno. Titul mistra republiky nakonec po vítězství 8:6 vybojoval David Žalman.

V sobotu 3. října 2026 se v brněnské herně Sborovna uskutečnilo třetí kolo série ČMBS Junior Open 2026. Turnaje v disciplíně 9-ball se zúčastnilo 20 mladých hráčů a hráček, kteří bojovali nejen o turnajové medaile a body do celkového žebříčku, ale také o co nejlepší výchozí pozici v kvalifikaci na mistrovství České republiky juniorů 2027.

Úvodní turnaj nového ročníku seriálu Velkých cen v trojbandu na závodním stole má jasného vítěze. Žižkovský Radek Novák na Kladně nenašel přemožitele. Z pěti zápasů zahrál skvělý generální průměr 1,454 a ve finále, které bylo ryze žižkovskou záležitostí, porazil klubového kolegu Marcela Dirna 35:11 na 23 náběhů. Radek tak navázal na únorové vítězství ze Dvora Králové. 3. místo obsadili obhájce celkového vítězství v seriálu Radovan Hájek z Ostravy a havířovský Nicolas Čermák. Radek byl jasně nejlepším hráčem turnaje. Zahrál nejvyšší sérii turnaje 9 a dvakrát jednotlivý průměr 1,666. Druhý nejvyšší GP turnaje zahrál Ivo Gazdoš (1,080).

Téměř přesně po třinácti letech se u kulečníkového stolu střetli Marek Faus s Pavlem Böhmem. Po tak dlouhé době si zahráli finále Velké ceny v kádru 47/2, která se odehrála ve Dvoře Králové. Na turnaji lepší Böhm, ale na Fause nestačil. Finálový výkon byl jeho jasně nejhorší na turnaji a prohrál 99:150 na 8 náběhů.