Skončilo ME v Praze

DBC Bochum slaví premiérové vítězství

Pouze tři vítěze v osmi ročnících mělo Mistrovství Evropy klubových týmů v technických disciplínách. Dva holandské Cubri – 1 titul, Etikon – 5 titulů a český BC Vítkov – 2 tituly.  Až 9. ročník, který se odehrál v Divadelním sále žižkovské sokolovny, přinesl vítěze nového.

Německý tým DBC Bochum byl již několikrát na druhé příčce, ale až v Praze se hráčům německého týmu povedlo dosáhnout na vrchol. Na naprosto výkonnostně neuvěřitelně kvalitním šampionátu se z titulu radovali po finálové výhře nad francouzským týmem Ronchin v poměru 4:2.
Již třetí velká evropská akce v průběhu roku a půl se povedla uspořádat na pražském Žižkově. Organizace akce je každým turnajem na stále vyšší úrovni. K tomu perfektně připravaný Divadelní sál sokolovny zadával ke skvělému turnaji.

Poté, co hráči otestovali stoly pátečním 20-ti minutovým tréninkem, proběhlo v 15:30 slavnostní zahájení turnaje. To proběhlo mimo jiné i za účasti pana Jana Materny místostarosty Městké části Praha 3, Aleše Šlambora prezidenta ČMBS, zástupců TJ Sokol Žižkov I. panů Petra Kubína a Jaroslava Civína, Jaroslava Kubína hlavního partnera akce, Martina Vrabce předsedy oddílu kulečníku TJ Sokol Žižkov I., Carlose Borrella delegáta C.E.B., který turnaj oficiálně zahájil a v neposlední řadě samozřejmě za účasti pana Jiřího Vítka, jehož tým BC Vítkov byl obhájcem titulu z minulých dvou ročníků.
Papírové předpoklady hovořily jasně. BC Vítkov byl znovu největším favoritem na zisk evropského titulu. Ano, byla tady otázka v jaké formě přijedou zahraniční hvězdy týmu Belgičan Eddy Leppens a světová jednička Holanďan Dick Jaspers, protože se ve svých nabitých programech technickým disciplínám téměř vůbec nevěnují. Ale samozřejmě neradno zatracovat ostatní týmy. Nevyzpytatelné francouzské týmy, německá Bochum. Snad je francouzský tým z Ecully se dal označit za outsidera. Nicméně jak posléze ukázal průběh celého turnaje, tak hráči přijeli opravdu neuvěřitelně připraveni.
V pátek byly na programu dvě kola. Rozehrály se obě skupiny zápasy mezi druhými a třetími nasazenými týmy. Zadní stůl patřil hráčům kádru 47/2, prostřední stůl jednobandovým specialistům a první stůl hráčům kádru 71/2.
O úvodní zápas turnaje a skupiny A se postaraly francouzské týmy Soissons a Ecully. Tým ze Soissons byl v sestavě Olivier Careaux, Esteve Mata a Alain Remond jasným favoritem. Průběh zápasu ale tak jednoznačný nebyl. Snad jen na prvním stole bylo od počátku jasné, kdo zvítězí. Mata porazil svého soupeře Vendittelliho v poměru 200:115 na 8 náběhů. Ovšem na zbývajících stolech byly vývoje zápasů velmi vyrovnané. V jednobandu totiž Le Roy velmi dlouho vedl nad Remondem. Závěr zápasu se ale hráči z Ecully nepovedl. Zejména také díky tomu, že Remond skore srovnal sérií 68. Hráč Soissons se nakonec radoval z výhry 120:113 na 9 náběhů. V poslední disciplíně kádru 47/2 byla k vidění remíza 250:250 na 9 náběhů. Hráč Soissons Careaux zápas z dohrávky zremizoval. Je vidět, jak blízko bylo Ecully bodovému zisku z tohoto zápasu.
Druhé páteční kolo přineslo zápas mezi Ronchin a Chartres. A zápas to byl ještě o něco kvalitnější. Ve skvělé formě přijel do Prahy jednobandový specialista z Ronchin Bernard Villiers. Požadovaný limit 120-ti bodů zahrál na 9 náběhů, v průběhu zápasu zaznamenal sérii 62 a nedal tak svému soupeři Justicovi šanci. Skore ovšem srovnal Xavier Gretillat, který jasně porazil Florenta v poměru 200:94 na 5 náběhů. O osudu celého zápasu tak rozhodovala partie v kádru 47/2 mezi Djoubrim a Gérimontem. Hráči Ronchin Brahimu Djoubrimu se povedlo jako prvnímu zápas ve 3. náběhu sérií 171 ukončit. Gérimont měl na svém kontě 115 bodů a tak nelehký úkol v podobě 135-ti bodů z dohrávky na remízu. Gérimont je také v posledních měsících ve skvělé formě. Týden před evropským šampionátem vyhrál francouzskou Grand prix právě v kádru 47/2 s generálním průměrem přes 60. Willy dostal koule velmi rychle pod kontrolu a ve svižném tempu zápas 135-ti body zremizoval. Tím si tedy celkově oba týmy připsaly do tabulky jeden bod za remízu 3:3.
V sobotu v 10:00 před úplně zaplněnými tribunami vstoupil do turnaje domácí Vítkov. Soupeřem hráčů domácího týmu byl vítěz prvního zápasu tým ze Soissons. No a jestli byly páteční zápasy na skvělé úrovni, tak tento byl ještě o třídu výše. Naprosto skvostný kulečník pozorovalo přes 70 diváků v Divadelním sále. První stůl a Marek Faus v prním náběhu zahrává sérii 126. Druhý stůl a neuvěřitelně precizní a koncentrovaný Dick Jaspers zahrává rovněž v 1. náběhu sérii 74 ! Třetí stůl a Eddy Leppens v kádru 47/2 vypadá na „one inning game“. Vynechává však 219 bod. Jeden z největších momentů turnaje. Eddy ve druhém náběhu zápas dohrává. Dick potřebuje na zbylých 46 bodů ještě tři náběhy. Marek ve 3. náběhu vynechává 16 bodů před koncem. Velká to škoda. Jednalo by se totiž o jeden z nejlepších týmových výkonů vůbec. Na tyto distance celkový součet devíti náběhů pro celý tým snad zahrál lépe pouze Etikon. Marek byl však za svou chybu tvrdě potrestán a Esteve Mata se jako jediný ze svého týmu dostal pořádně do hry a zápas dokonale otočil na vyhrál v poměru 184:200 na 3 náběhy !
Druhé sobotní kolo a první zápas pro německou Bochum. No a znovu neskutečné vylepšení celkové úrovně turnaje. Protože to co předvedli Sam van Etten a Thomas Nockemann doslova nemělo chybu. 20-ti letý Etten v Praze na posledních dvou turnajích nezahrál dle jeho představ a vždy odjížděl ze svého výkonu zklamaný. Jako by si to chtěl vynahradit. V zápase s Gérimontem si začal a za 39 minut !!! mu diváci aplaudovali za jeho neskutečný až strojový výkon na jeden náběh.Na prvním stole s schylovalo k podobné události. Akorát byl Thomas Nockemann o sedm minut pomalejší. Gretillat v kádru 71/2 nedal první pozici a už se ke stolu nedostal. Nockemann o 46 minut později dohrává limit 200 bodů ! Poslední stůl byl ve znamení velké bitvy, kterou nakonec vyhrál hráč Chartres Justice a uchoval tak alespoň nějaké naděje na postup ze skupiny pro svůj tým.
Skupinu A uzavřel zápas mezi Vítkovem a Ecully. Znovu skvělá podívaná. Eddy znovu rozhoduje zápas v prvním náběhu. Zahrává sérii 211. zápas nakonec ukončí o dva náběhy později. Marek dohrává zápas s Vendittellim v 6. náběhu sérií 138. No a Dick ? V zápase s Xavierem le Royem již prohrává 12:85 v 6. náběhu. No ale nebyl by to Jaspers, kdyby v zápas nechtěl bojovat o vítězství. Prvních pět náběhů velkých minel, soupeř hrál navíc velmi dobře. Ale to jsou situace, které dělají velké hráče velkými. Jaspers neuvěřitelně spřesnil hru. Eddy Leppens vtom momentu již po zdárně provedeném výkonu bedlivě pozoruje svého týmového kolegu a s nadšením říká: „Vidíš tu koncentraci na úplně každý strk ? Neuvěřitelné. A vidíš jak se snaží hrát systémově ? Nepřijel sem hrát něco mezi. Přijel hrát jednoband, jak se patří“. No Dick hrál a hrál. Potřeboval 108 bodů na dohrávku. Kdyby zápas dohrál jednalo by se o nejvyšší sérii v jednobandu na českém území. Pozice v rohu, pro jednoband ideální. Dick má však svoji kouli blízko krátkého mantinelu a musí hrát buzar. Bojí se prostrku a koule mu o kousek nedojíždí. Velká to škoda. Soupeř Le Roy však na tuto sérii nedokáže reagovat a Jaspers zápas v dalším náběhu dohrává. Konečné skore 120:92 na 7 náběhů  – záznam zápasu zde
Vítkov tak poráží Ecully v poměru 6:0 a postupuje z prvního místa. Druhé postupové místo si zajišťuje Soissons. Ecully končí na posledním místě bez bodu a s pouhou jednou remízou v kádru 47/2.
V posledním sobotním kole se utkávají Bochum s Ronchin. Německý tým má po výhře nad Chartres již zajištěn postup do semifinále, protože Chartres má ze dvou zápasů pouze bod. Bochum však chce skupinu vyhrát a v semifinále se tak vyhnout domácímu Vítkovu. O postup bojuje Ronchin. Hráči tohoto francouzského týmu potřebují minimálně vyhrát v jedné z partií a spoléhat na vyšší procentuální vyjádření počtu odehraných karambolů. Toto kritérium je totiž rozhodující v případě shodného počtu bodů a shodného skore. Dlouho to vypadá na úplně stejný scénář jako v prvním zápase Bochumi. V kádru 47/2 Djoubri nedává úvodní pozici a Sam van Etten znovu přepíná do módu stroje. Vše vypadá jasně. Sam má na svém kontě 241, koule na čáře. Ale stává se něco pozoruhodného. Jednoduchá vložka a Samovi nedojíždí koule. Vtom momentu jako kdyby ho někdo polil horkou vodou. Na prvním stole ve stejném momentu má Nockemann 149 bodů a lehký tahák zpět do kotvy. Šok koulí a těsné minutí. Hráči Ronchin tak musí v kádrech začít dělat body, aby si uchovali šanci na postup. Na třetím stole se totiž zdá, že Villiers si s Havlikem jasně poradí. Djoubri zahrává 88 bodů, van Etten zápas devíti body ve druhém náběhu dohrává. Nutnou výhru pro Ronchin přidává Bernard Villiers, když zápas v 8. náběhu sérií 51 dohrává. Na posledním stole se však začíná dít obrat v podání Jean-Francoise Florenta. Ve druhém náběhu totiž zahrává sérii 119 a srovnává skore. Nockemanovi se znovu nepovede zápas ukončit a další nabídnutou šanci hráč Ronchin využívá a zápas dokonale otáčí. Konečné skore 166:200 na 3 náběhy. Tím samozřejmě stvrzuje postup svého týmu do semifinále, navíc však z prvního místa. Ronchin má totiž celkově tři body za remízu a výhru. Druhá Bochum po výhře a prohře body dva. Třetí vicemistr z loňského roku tým Chartres má na svém kontě pouze bod a turnaj pro ně končí.
Hráči Bochumi byli velmi zklamáni, že i přes velmi dobré výkony v nedělním semifinále narazí na domácí Vítkov. Druhé čistě francouzské semifinále mělo složení Ronchin vs. Soissons.
V neděli v 9:30 tak tedy bylo na programu možná předčasné finále mezi Vítkovem a Bochumí. Velká výhoda pro domácí tým byla pozice jednobandového hráče. Snad nikdo totiž nevěřil, že by Havlik mohl Jasperse porazit. A to navíc při faktu, že Havlik na turnaji nehrál dobře. Pro celkovou výhru tak bylo třeba prorazit silný kádrový blok van Etten – Nockemann. Zápas v kádru 47/2 začal pro domácí nejhůře jak mohl. Eddy velmi těsně netrefil úvodní pozici a Sam i přes nelehké pozice dostal zanedlouho koule pod kontrolu. Tentokrát v závěru neznervózněl a partii za 42 minut ukončil ! Vše tak směřovalo k partii v kádru 71/2 mezi Fausem a Nockemannem. Jaspers totiž i přes to, že se nemohl dostat do velké série zahrával pravidelně 20-ti bodové náběhy a pomalu se blížil ke konci. Úvod zápasu v kádru 71/2 byl plný velkých chyb. Až za stavu 93:26 ve 4. náběhu pro Fause se k nelibosti domácího publika dostal do série Němec Nockemann. Zastavil se až na sérii 156, tedy 18 bodů před koncem. Vtom momentu již Jaspers srovnal skore na 2:2 po výhře 120:26 na 7 náběhů. Faus si vzal pauzu. Ale ani ta mu bohužel nepomohla. Zahrává pouze jeden bod a Nockemann nabídnutou šanci bez problémů využívá a partii potřebnými 18-ti body dohrává.
Cesta BC Vítkova za zlatým hattrickem bohužel končí v semifinále.
Druhý semifinálový zápas a klasická francouzská bitva. Tipovat favorita tohoto zápasu bylo velmi těžké, téměř vždy to bývají velmi vyrované zápasy. Na skvělé výkony ze skupinových zápasů znovu navázal Bernard Villiers. Ten v souboji se svým úhlavním francouzským jednobandovým nepřítelem číslo jedna Alainem Remondem za nepříznivého stavu 76:49 ve 13. náběhu zápas dohrál skvostnou sérií 71 a dostal do průběžného vedení svůj tým. V disciplíně kádr 47/2 jako první dohrál v 9. náběhu Brahim Bjoubri. Hráč Soisson Olivier Careaux potřeboval na remízu 70 bodů. No a jelikož na prvním stole v zápase mezi Florentem a Matou měl hráč Ronchin již pouze pár strků do konce bylo jasné, že i když Careux zremizuje, tak na % postoupí v případě celkové remízy Ronchin. Olivier zápas v kádru 47/2 zremizoval a i když Mata mohl Florenta v kádru 71/2 porazit moc dobře vědět, že by to již nic na konečném postupu Ronchin změnit nemohlo. Florent vs. Mata 200:192 na 5 náběhů.
Složení finálové dvojice DBC Bochum a Ronchin bylo poměrně překvapivé a před turnajem by ho tipoval málokdo. Již před zápasem bylo jasné, že ať už vyhraje jeden či druhý tým bude to pro oba premíérový triumf.
I v tomto zápase se za přítomnosti České televize potvrdila neuvěřitelná fazona obou kádrových hráčů německé Bochumi. Obzláště 20-ti letý Sam van Etten byl na turnaji k neporažení. V každém zápase udělal v prvním náběhu sérii přes 200 a vůbec tak nebyl daleko, aby na turnaji neudělal ani jednu chybu. Sam proti Djoubrimu znovu začal a udělal sérii 212. Vynechal poměrně nepříjemný delší tahák. Na prvním stole znovu úřadoval Nockemann. Zahrává 90 z výkopu. Jednobandový zápas je zpočátku vyrovnaný a oba hráči se nemohou úplně chytit. Jako první je hotovo v kádru 47/2. Sam může partii dohrát ve 2. náběhu, poslední delší double hraje na jistotu, ale těsně nedává. Zápas však ukončí v náběhu následujícím. Za stavu 35:42 v 6. náběhu se ke stolu dostává v jednobadnu Bernard Villiers a soupeře již francouzský hráč do hry nepustí. Další skvělou sérií, která měla tentokrát hodnotu 78, partii ukončuje a skore srovnává na 2:2. Na posledním stole však Florent reaguje na 90 bodů Nockemanna pouze sérií 48. Nockemann ve druhém náběhu zápas nekompromisně ukončuje sériií 110 a rozhoduje o výhře a evropském titulu pro svůj tým.
Opakovala se tak stejná situace jako v loňském ročníku. Jak při triumfu Vítkova, tak při letošním ročníku vyhráli v podstatě celý turnaj pouze dva hráči. Minulý rok to byl Eddy s Markem, letos Sam s Thomasem. Soupeři v jednobandu pro Ludgera Havlika byli stejně jako loni pro Wolfganga Zenknera nad jejich síly.
Nutno dodat, že to co předvedli Sam van Etten a Thomas Nockemann bylo neuvěřitelným představením a úžasným zážitkem. Nockemann sice prohrál v jednom zápase, ale nas svých 766 bodů potřeboval pouze 11 náběhů. Generální průměr 69,64 !! O 20-ti letém Samu van Ettenovi již bylo napsáno hodně. V jeho bezkonkurečně nejlepším dosavadním mezinárodním seniorském turnaji zaznamenal pouze tři chyby – a to ani jedna nebyla úplně neřešitelná. Ani jednou neprohrál a na svých 1000 odehraných karambolů potřeboval pouhých 7 náběhů. Konečný generální průměr 142,86 nebo spíše počet tří chyb patří k nejlepším výkonům historie v kádru 47/2. Je vidět jak neuvěřitelně má Sam krátkou hru zmáknutu a už je to spíše o mentální stránce věci. Sam ale neusíná na vavřínech a postavil se čelem k dalšímu rozvoji. Od příští sezony bude v holandské lize hrát celou sezonu trojbandovou ligu. Nepřipomíná vám to něco z minulého článku o aktuální světové jedničce Dicku Jaspersovi ?
A právě Dick Jaspers kraloval v jednobadnu. Tři výhry, generální průměr 20 rovných – tedy v průměr 6 náběhů na partii. Nejvyšší série 95. Tyto čísla rovněž zaslouží absolutorium. Jak sám Dick přiznal, tak celkem na turnaj natrénoval 15 hodin jednobandu. Zdá se vám to málo ? Nebo moc ? V extrémně nabitém kalendáři, kdy se 100% soustředí na trojband a po 15-ti hodinách tréninku si odskočí k jednobandu a hraje 20 GP ? To prostě pouze dokresluje jeho velikost a neuvěřitelnou profesionalitu. Nutno také zmínit výkony Bernarda Villierse. Ten rovněž nepoznal v mantinelové disciplíně hořkost porážky a dosáhl generálního průměru 13,33 !
A vůbec kapitola sama pro sebe je neskutečná úroveň celého šampionátu. Nejhorší partie v kádru 47/2 byla na 9 náběhů, v kádru 71/2 na 8 náběhů a v jednobandu na 13 náběhů. Generální průměr turnaje z kádru 47/2 49,09, z kádru 71/2 36,12 a z jednobandu 10,86 !!! Bezesporu absolutně nejlepší turnaj historie na českém území. Český i zahraniční divák sledující turnaj online přes Kozoom si musel přijít na své.
Jedinou škodou turnaje bylo nedovršení zlatého hattricku domácího týmu. Tým BC Vítkov ale i tak dosáhl za poslední čtyři roky na dvě zlaté a dvě bronzové medaile. Je to tak uzavření velké kapitoly českého kulečníku a zejména pak pana Jiřího Vítka. Jeho přínos si mnozí stále vůbec neuvědomují. Pod jeho taktovkou se český kulečník dostal do evropského dění a práce posledních šesti let zanechala v Evropě nesmazatelný dojem. Panu Vítkovi patří snad ani slovy nevyjádřitelný obrovský dík.
Ruku v ruce šla za tímto turnaje skvělá organizace. Všichni aktéři se Praze na Žižkově cítili jako doma a i to možná přispělo k úrovni tohoto turnaje. Třešničkou pak byla přítomnost sportovního kanálu České televize a 20-ti minutová reportáž, která běžela v premiéře v pátek 14. dubna od 11:25. 
Co napsat závěrem ? Snad jen, aby takovéto turnaje byly na českém území pravidelně. Protože tyto akce posunují český kulečník nejvíce a to po všech stránkách.

Nejlepší sezonu na domácí scéně zažívá Radek Novák. O uplynulém víkendu dokázal v Havířově tento brzy sedmačtyřicetiletý pražský rodák získat svůj čtvrtý republikový titul v kategorii jednotlivců v trojbandu na závodním stole, kde ve finále porazil brněnského Martina Boháče. Zároveň byl letos členem vítězného kladenského družstva Extraligy a vítězem seriálu Velkých cen. Navázal tak na sezonu 2021/2022, která byla z pohledu domácích výher totožná. Tuto sezonu ale vyšperkoval dalším milníkem. Generální průměr přes 1,200 ze 44 zápasů a téměř 1500 kvart. To se ještě Radkovi nepovedlo.

2011. V tomto roce se naposledy radoval „český“ tým z výhry v soutěži týmů tříčlenných družstev v technických disciplínách na malém stole. Tehdejší SKP Ústí nad Labem v sestavě Vedral-Březina-Hroník získalo titul a to až na vyšší GPD po remíze 9:9 ve finálovém utkání proti BC Bohumín. Od té doby se radovaly pouze moravské týmy. 3x BC Bohumín, pak 5x BC Ostrava a poté znovu 3x BC Bohumín. Až do letošní sezony. Jarní posila A týmu ústeckého klubu BC LakoPlast hradecký Martin Mrkvička byl velkým trumfem pro boj o zisk tohoto titulu. V kombinaci s Martinem Vedralem a Vlastislavem Tautermanem neměli soupeři v play-off dlouhodobých zemských soutěží velké šance na úspěch. Ve finále tato sestava po vůbec nejlepším výkonu celé sezony GPD 99,83 deklasovala TJ Náchod v poměru 16:2 .

Letos ze šesti turnajů seriálu Velkých cen 4 vyhrál, jedenkrát byl třetí a jeden nehrál. Suverénně tak Radek Novák počtvrté v řadě vítězí v celkovém pořadí seriálu Velkých cen v trojbandu na velkém stole. V konečném pořadí, ve kterém se škrtá nejhorší výsledek, získal Radek 186 bodů. Ve finále 6. turnaje, který se odehrál na Kladně, byl ve 12. konfrontaci Marcel Dirn neblíže první výhře nad Radkem. Zápas hraný do 35-ti bodů skončil na 31 náběhů remízou. V rozstřelu se radoval Radek po výhře 3:2. Radek celé sérii kraloval o třídu. Z posledního turnaje zahrál generální průměr 1,230. Z celé soutěže, svých pěti účastí na turnajích, zahrál Radek skvělý generální průměr 1,280! Vůbec nejlepší kdy kdo v tomto seriálu u nás zahrál. V celkovém pořadí letošního seriálu druhý Marcel na Radka ztratil propastných 43 bodů.

V letošní sezoně se zúčastnil čtyř Velkých cen z pěti. Tři vyhrál, jednou obsadil třetí místo. A pokud nastoupí do poslední šesté Velké ceny, která je na programu o Velikonocích na Kladně, tak jej již nikdo nemůže připravit o v pořadí čtvrté po sobě jdoucí celkové vítězství v seriálu Velkých cen. V Prostějově porazil  v repríze finále letošní druhé Velké ceny Radek Novák Vladimíra Starečka z Havířova v poměru 33:35 na 33 náběhů. Třetí místo obsadil na turnaji skvěle hrající Jiří Přeček společně s Pavlem Starečkem.

V sobotu 17. února se v Praze na Žižkově uskutečnilo mezinárodní školení rozhodčích v disciplíně 5-pins. Účastnilo se celkem 11 rozhodčích z pěti federací evropské billiardové federace CEB. Školitelem nebyl nikdo jiný než Ital Luca Marzio Garavaglia. Mistr své země v této disciplíně, učitel mnoha evropských hráčů a také bývalý člen vedení CEB. 

Brzy padesátiletý Marek Faus obhájil republikový titul v disciplíně kádr 47/2. V této disciplíně triumfoval již posedmnácté, celkem se jedná o jeho dvaašedesátý titul v dospělé kategorii na velkém stole. Na zisk tohoto titulu se ale pořádně nadřel. Ve finále čelil svému vrstevníkovi a taktéž brněnskému rodákovi Martinu Boháčovi. Faus šel do finále povzbuzen semifinálovým výkonem na 3 náběhy. Finálovým zápasem se ale protrápil. Boháč v zápase po 14. náběhu vedl již 70:151. Do vítězného konce ale zápas nedotáhl. V nervózním závěru byl potrestán za svou chybu, kdy mu při massé nedojela koule. Faus nabídnutou šanci využil, dohrál 64 body a zvítězil 200:180 na 19 náběhů. 

Devatenáctý republikový titul v disciplíně kádr 71/2 přidal o uplynulém víkendu do své sbírky Marek Faus reprezentující SK Billard Centrum Praha. Ve finále 31. ročníku porazil hráče BC Vítkov Prague Adama Kozáka jasně 175:19 na 3 náběhy. Úřadujícímu mistru Evropy v obou kádrových disciplínách se finálový den v Ústí nad Labem povedl. V semifinále se postaral o nejlepší výkony celého turnaje. Martina Vedrala porazil na 2 náběhy, zápas dohrál sérií 173. 

Parádní výkony předvedl zanedlouho jednašedesátiletý Ivo Gazdoš v nedělním dnu 4. Velké ceny v trojbandu na závodním stole, která se o uplynulém víkendu odehrála v jeho mateřském klubu BC Ostrava. Ivo postupně ve čtvrtfinále porazil Přečka na 19 náběhů. V semifinále největšího rivala Nováka na 24 náběhů a v repríze finále 1. Velké ceny v Havířově Ivo otočil díky sérii 12 zápas s Marcelem Dirnem ze stavu 21:28 na konečných 35:32 na 20. Ve vyřazovací části zahrál potřebných sto bodů na 63 náběhů, což se rovná průměru 1,587. V součtu se sobotní kvalifikací a hlavní soutěží Ivoš turnaj zakončil s GP 1,271! Jeden z jeho nejlepších turnajů vůbec.